Program konference
- Čtvrtek 22. 4., 9:00–12:30: První část programových bloků
Zahájení, plenární přednáška (A. Furman), sekce Testy kognitivních schopností a Modely měření - Čtvrtek 22. 4., 13:30–15:30: Druhá část programových bloků
workshop Mabel, sekce Problémy odpovídání na položky dotazníků a Pedagogicko-psychologická diagnostika: Přehledové příspěvky - Čtvrtek 22. 4., 16:00–18:00: Třetí část programových bloků
Sekce Psychometrika pro každého a diskuzní panel Výzvy pedagogicko-psychologické diagnostiky - Pátek 23. 4., 9:00–12:15: Čtvrtá část programových bloků
Sekce Diagnostika rizik v marginalizovaných skupinách a Diagnostika osobnosti. Zahájení druhého dne. Plenární přednáška (E. Chvojková). - Pátek 23. 4., 13:00–15:00: Pátá část programových bloků
Sekce Hraní počítačových her, Herní porucha a Vývoj nástrojů pro klinickou psychologii a psychoterapii. - Pátek 23. 4., 15:15–18:00: Šestá část programových bloků
Sekce Diagnostika řeči a sluchu a panelová diskuze Požadavky na znalecké posudky v psychologii. Ukončení konference a závěrečná diskuze.
-
Středa 21. 4. (dopoledne)
První blok prekonferenčních workshopů
Krátký inteligenční test (KIT)
Workshop určený pro psychology zaměřený na interpretaci výsledků testu KIT.
Přednášející: Jiří Laciga; Propsyco, s.r.o.
Čas: 10.00–12.30
Délka: 2,5 hodiny
Cena: 400 Kč
Počet účastníků: 30Práce s chybou měření v psychodiagnostické praxi
Workshop pro odborníky z praxe, kteří chtějí adekvátním způsobem brát v úvahu chybu měření při interpretaci výsledků psychologické diagnostiky.
Přednášející: Hynek Cígler, Katedra psychologie, FSS MU
Čas: 10.00–13.00
Délka: 3 hodiny
Cena: 500 Kč
Počet účastníků: 30Více informací
KIT je určen ke skríningovému hodnocení intelektových schopností. Obsahuje čtyři subtesty: dva Říčanovy ( TIP – Test intelektového potenciálu a Číselné řady) a dva subtesty (Synonyma a Třídění pojmů) vytvořené druhým autorem. Použité subtesty pokrývají slovní, vizualizační a fluidní schopnosti. Normy na základě aktuální standardizace (N=1637) umožňují použití testu od 12 do 59 let a 11 měsíců. Vyhodnocení je prováděno on line. U dětí a dospívajících může být KIT využit v práci školních psychologů (např. v kariérovém poradenství). U dospělých jako skríningový nástroj v personálních výběrech nebo v praxi dopravních psychologů. KIT může být efektivní i jako součást širší baterie.
Workshop zahrnuje prezentaci subtestů, psychometrické charakteristiky, seznámení se s vyhodnocovacím programem. Ukážeme vliv Flynnova efektu. Probereme dvě kazuistiky s KIT.
Více informací
Workshop je určený všem odborníkům z praxe, kteří provádějí psychologickou či speciálně pedagogickou diagnostiku. Naučíme vás základní koncepty spojené s reliabilitou a přesností měření psychických vlastností. Nebudeme ztrácet čas jejich výpočty, ale zaměříme se, jak interpretovat informace z manuálu diagnostické metody. Hlavně se ale podíváme na způsob práce s chybou měření při praktické diagnostice: jak se konstruují intervaly spolehlivosti, proč jsou o trochu blíž k průměrnému skóru než skór, který jste naměřili. Naučíme vás, jak si spočítat chybu predikce (tedy očekávaný skór klienta při retestu), jak spočítat, zda se více skórů od sebe navzájem skutečně liší; zaměříme se na rozdíl klinicky a statisticky významného rozdílu.
Kurz nevyžaduje žádné rozsáhlejší předchozí psychometrické poznatky; veškeré koncepty (včetně standardních skórů či percentilů) vám pečlivě vysvětlíme. Výpočty navíc nebudete provádět v ruce, ale s využitím on-line aplikace.
-
Středa 21. 4. (odpoledne)
Druhý blok prekonferenčních workshopů
Jak číst statistické výsledky aneb všechno je jen regresní koeficient
Workshop pro odborníky z praxe, kteří chtějí rozumět výzkumným studiím.
Přednášející: Stanislav Ježek, Katedra psychologie, FSS MU
Čas: 13.45–17.00
Délka: 3,25 hodiny
Cena: 500 Kč
Počet účastníků: 30Build Your Network!
(in R, not on LinkedIn)Workshop určený pro výzkumníky či studenty se zájmem o síťové modelování.
Přednášející: Edita Chvojková; Department of Psychological Methods, Universiteit van Amsterdam
Čas: 13.00–17.00
Délka: 4 hodiny
Cena: 1000 Kč
Počet účastníků: 25Více informací >
Stalo se vám někdy, že jste si chtěli přečíst závěry studií (třeba těch zmiňovaných v manuálu diagnostické metody), ale nerozuměli jste výsledkům statistických analýz? Jsou vaše studentská léta daleko za vámi a chcete si osvěžit své statistické vzpomínky? Statistiku jste vždycky nesnášeli, ale teď vám její trochu chybí? Máte pocit, že na statistiku „nemáte buňky“?
Pokud jste na kteroukoli z uvedených otázek odpověděli ano, pak je tento workshop určený pro vás. Přesvědčíme vás, že úplné základy interpretace statistických výsledků jsou doslova pro každého. Nebudeme vás ale učit nic počítat – naopak vám jen ukážeme, jak „číst“ výsledkové části odborných psychologických článků. Názorně představíme základní statistiky a testy/modely, a naučíme vás porozumět výsledkům nejpoužívanějších statistik, které můžete v odborných článcích potkat: od korelací až po strukturní modely. Není to dost na kritické čtení, ale je to dost na porozumění. Kurz je určen pro začátečníky; předpokládáme jen to, že už jste někdy dávno nějaký úvod měli.
Více informací >
Sítě jsou v poslední době trendy nejen v budování kariéry, ale (především) v psychometrice! Interaktivní workshop naučí účastníky základy vybraných technik síťových (network) analýz a jejich interpretace, přičemž neopomene ani základní teoretická východiska. Diskutovat budeme i o možnostech aplikace a limitech network modelů.
Pozornost bude věnována především:
- Výběru vhodného modelu pro popis různých typů dat
- Grafickému zobrazení sítí
- Analýze síťových modelů latentních rysů („psychonetrics“)
V případě dostatku času můžeme rozebrat některé z témat hlouběji nebo se dotknout např. analýzy časových řad či specifik modelů pro binární proměnné.
Workshop předpokládá vlastní počítač a základní znalost práce se softwarem R v prostředí R studio. Účastníkům, kteří tyto znalosti nemají, poskytneme instruktážní video v anglickém jazyce; vlastní workshop však bude realizován v češtině. Ačkoli se workshop bude konat v počítačové učebně, doporučujeme pracovat na vlastním notebooku.
-
středa 21. 4. (17:30–19:30)
Projekce filmu Výsledek testu a diskuze
V předvečer konference se uskuteční komentovaná projekce filmu Výsledek testu spojená s následnou moderovanou panelovou diskuzí se zástupci dopravních psychologů, akademiků a dalších odborníků.
Projekce konaná online je zdarma pro širokou veřejnost!Josef Abrhám a Ladislav Mrkvička v dramatickém konfliktu řidiče autobusu s psychologem.
Příběh se odvíjí od situace, kdy psycholog Výzkumného ústavu dr. Černý (J. Abrhám) konečně po dlouhém pátrání nalézá pro svou rodinu vhodný byt k výměně. Tak se poprvé setkává s řidičem autobusu Šafářem (L. Mrkvička), majitelem dotyčného bytu. Konflikt ovšem přichází záhy. Výzkumný ústav totiž pořádá povinné psychologické testy pro řidiče z povolání a pan Šafář přes svou dlouholetou praxi a spokojenost nadřízených testem neprojde. Problém totiž není v jeho zkušenostech řidičských, ale v jeho povaze a agresivitě. Šafář se různými způsoby pokouší zvrátit situaci, ale to se mu nepodaří. A tak na konci zůstává jeden mrtvý... (Česká televize a CSFD.cz)Diskutující >
Mgr. Eva Jurčáková, Dopravní podnik města Brna, a.s.
Mgr. Eva Jurčáková vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Ve svém profesním životě se věnuje převážně oboru dopravní psychologie. Je akreditovaným dopravním psychologem a 7 let pracuje v Dopravním podniku města Brna. Jednou z jejích hlavních pracovních náplní je psychodiagnostika řidičů MHD. Kromě toho absolvovala Kurz pro lektory rehabilitačních programů pro řidiče a rehabilitace vnímá jako budoucnost v oboru dopravní psychologie. Zaměstnancům DPMB, a.s. poskytuje krizovou intervenci a psychologické poradenství. Dále se v dopravním podniku věnuje i lektorské činnosti a pravidelně přednáší pro všechny zaměstnance od řidičů po vedoucí pracovníky.PhDr. Michal Walter, OSVČ Psychologické poradenství a diagnostika
PhDr. Michal Walter absolvoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dopravní psychologií se zabývá od roku 2001, kdy se stal podnikovým psychologem v Řízení letového provozu ČR, s.p., kde pracoval do roku 2010. V roce 2012 získal akreditaci Ministerstva dopravy ČR k provádění dopravně-psychologických vyšetření. Od roku 2013 do roku 2017 byl předsedou České asociace psychologů práce a organizace, od roku 2017 až dosud je předsedou Unie psychologických asociací ČR. Od roku 2020 je garantem psychologické části projektu START DRIVING, který se zaměřuje na zkvalitnění přípravy začínajících řidičů.Mgr. Petr Zámečník, Ph.D., Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Mgr. Petr Zámečník, Ph.D., vystudoval psychologii a sociologii na Masarykově univerzitě, doktorské studium psychologie pak na Univerzitě Palackého. Profiluje se v oblasti lidského faktoru v dopravě se zaměřením na dopravní psychologii, zejména na mobilitní chování, inovace a propojování humanitních a technických oborů. Vede oddělení dopravní psychologie v Centru dopravního výzkumu. Jeho výzkumné aktivity zahrnují například chování účastníků dopravy a jeho změnu, evaluace dopravních politik a opatření či automatizace v dopravě. Se svým týmem se nyní zabývá chováním účastníků dopravy v kontextu nových společenských trendů. Je členem The International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety (ICADTS), Traffic Psychology International (TPI), International Association for Cross Cultural Psychology (IACCP) či HUMANIST - Human factor in transportation. -
čtvrtek 22. 4. (dopoledne)
První část programových bloků
Oficiální zahájení konference
9:00 – 9:45
A. Furman: Testy kognitívnych schopností Woodcock-Johnson: Teoretická báza a typy skóre (plenární přednáška)
9:45 – 10:45
Více informací >
Abstrakt
Prvá časť príspevku si dáva za cieľ stručne charakterizovať najnovšiu úpravu teórie CHC, ktorá je základom konštrukcie štvrtej verzie testov Woodcock-Johnson. V druhej časti priblížime typy skóre, ktoré môžu užívatelia testov používať na popis a interpretáciu výsledkov administrácie testov Woodcock-Johnson. Väčší dôraz je položený na priblíženie kriteriálneho skóre RPI (Relative Proficiency Index), ktorý je užívateľom iných testov kognitívnych schopností menej známy, a na nový typ súhrnného skóre Gf-Gc, ktoré pomáha pri identifikácii porúch učenia.
Ako uvádzajú Flanaganová a Dixonová (2014), teória CHC (Cattell-Horn-Carroll) je integráciou celoživotnej práce Raymonda Cattella, Johna Horna a Johna Carrolla a celkom pravdepodobne v súčasnosti najviac komplexnou a psychometricky podloženou teóriou kognitívnych schopností (Alfonso, Flanagan, & Radwan, 2005; Horn & Blankson, 2005; McGrew, 2005; Schneider & McGrew, 2012). CHC sa stala neodmysliteľnou súčasťou interpretačných rámcov batérií kognitívnych, výkonových a neurokognitívnych testov. K rozmachu využívania teórie CHC, a vlastne jej vzniku v dnešnej podobe, výrazným spôsobom prispelo priekopnícke rozhodnutie Richarda Woodcocka revidovať svoju batériu testov (Woodcock-Johnson Psychoeducational Battery, 1977) tak, aby jej testy merali výskumom podložené faktory kognitívnych schopností. Štvrtá edícia kognitívnej batérie, ktorej česká adaptácia sa nedávno predstavila odbornej verejnosti (2019), je vďaka využitiu najnovšej revízie teórie CHC špičkovým psychometrickým nástrojom so širokou škálou využitia v klinickej aj výskumnej praxi. Rozsah batérie WJ IV COG umožňuje značnú flexibilitu v tom, ako sa dajú používať skóre prameniace z administrácie týchto testov. Užívateľom sú dobre známe štandardné skóre aj percentily. Kriteriálne skóre RPI ponúka klinicky odlišné pohľady na výkony v testoch.
Gf-Gc je užitočným doplnkom a novým typom skóre v batérii kognitívnych testov Woodcock-Johnson. Je to kompozitné skóre odvodené z výkonov v štyroch testoch – dvoch zastupujúcich faktor Gf a dvoch faktor Gc. Tento kompozit je silným prediktorom výkonov v rôznych oblastiach. V kontexte praxe školskej psychológie v USA je dobrým pomocníkom pri identifikácii špecifických porúch učenia, keďže je to kompozit, ktorý, okrem iných, nie je zaťažený procesuálnou rýchlosťou, či pracovnou pamäťou, dvoma výraznými faktormi často dominujúcimi v profile osôb z identifikovanou špecifickou poruchou učenia.
Testy kognitivních schopností
11:00 – 12:30
Více informací >
M. Mrázková: Woodcock-Johnson IV: Adaptace nástroje
T. Urbánek: Woodcock-Johnson IV: Psychometrická stránka standardizace a tvorby norem
H. Cígler, M. Jabůrek, J. Bednářová: BACH: Testy školních dovedností. Představení nově vznikající diagnostické metody
Jaké jsou dopady pandemie COVID 19 na probíhající vývoj psychologických testů? Může ovlivnit normy (např. vliv změn ve výuce na měřený konstrukt), způsob sběru dat (možnost zadávání klasických papírových testů online?) či jiné aspekty?Š. Portešová, M. Jabůrek: GIS — Invenio: komplexní diagnostický systém pro identifikaci nadaných žáků pomocí videoher
Jak budou moderní počítačové technologie ovlivňovat (pozitivně i negativně) psychologickou diagnostiku?Více informací >
J. Dlouhá, E. Höschlová: Explorační strukturní modelování: vhodnější metoda pro analýzu latentní struktury v psychodiagnostice?
Jak může být ESEM užitečná v práci s psychologickými testy? Pro které případy se hodí ESEM více, než obvykle používané postupy? Jaké jsou limity ESEM?P. Palíšek, A. Ťápal: Scree test a jeho (ne)spolehlivost
Za jakých podmínek je scree plot spolehlivou metodou pro odhadování počtu faktorů v EFA?L. Fiřtová: Klonování úloh jako cesta k vyrovnání obtížnosti různých variant testu?
Jak pracovat s existencí více variant testu ve vztahu k laické veřejnosti? Jak řešitele ujistit o srovnatelnosti výsledků napříč variantami? Je klonování jednou z cest, jak v očích řešitelů zvýšit důvěru ve srovnatelnost variant?T. Prošek, D. Lacko: Analýza reakčních časů pomocí difúzních IRT modelů
Jak přesněji odhadovat rysy na základě kombinace reakčních časů a zaznamenaných odpovědí získaných z psychodiagnostické metody? -
čtvrtek 22. 4. (odpoledne)
Druhá část programových bloků
Multilingvální testová baterie pro posuzování předpokladů rozvoje gramotnosti MABEL (workshop)
13:30 – 15:00
Více informací >
G. Seidlová Málková: Multilingvální testová baterie pro posuzování předpokladů rozvoje gramotnosti MABEL (workshop)
Kdo je ochoten vydávat a normovat multilingvální testové nástroje? V čem může být přínosné a v čem problematické využití elektronických (počítačem asistovaných) formátů distribuce i administrace testových úloh?Pedagogicko-psychologická diagnostika: Přehledové příspěvky
13:30 – 15:30
Více informací >
L. Chadimová, P. Novotná, A. Hrubý, M. Nesládek: Srovnání používaných diagnostických nástrojů v PPP mezi lety 2010, 2014 a 2018
Standardy diagnostiky ve ŠPZ a používání adekvátních diagnostických nástrojů.J. Kovaříková, J. Sněhotová: Recenze inteligenčních testů z pohledu praktiků
Pro které oblasti a věkové kategorie jsou dostupné kvalitní testy kognitivních dovedností a jak si vybrat vhodný test pro aktuální diagnostickou situaci?L. F. Rudorfer: Srovnání diagnostických nástrojů pro detekci dyslexie u dětí a dospělých v České republice a v zahraničí
Jak je na tom Česká republika v kvalitě a dostupnosti kvalitních nástrojů pro diagnostiku dyslexie?J. Melicharová, J. Jelínek, M. Pikola: Přehled zahraničních diagnostických nástrojů používaných k problematice poruch chování
Jaké metody můžeme využívat pro diagnostiku poruch chování? Jaké nástroje aktuálně chybí v českém prostředí v oblasti poruch chování?J. Cíglerová: Cross-battery přístup při diagnostice poruchy pozornosti a aktivity v české poradenské praxi
Jaké jsou možnosti Cross-battery přístupu v české poradenské praxi? Proč není v českém prostředí v poradenské praxi více využíván cross-battery přístup (například při diagnostice poruchy pozornosti a aktivity)?Problémy odpovídání na položky dotazníků
13:30 – 15:30
Více informací >
J. Gottfried, S. Ježek, M. Králová: Detekce opakujících se odpovědí v dotazníkových metodách pomocí autokorelací
Jakými způsoby lze efektivně kontrolovat validitu odpovědí v dotazníkových metodách?M. Tancoš, H. Cígler: Poskytují různé podoby Likertovy škály stejně validní informace? I: verbální kotvy
Jaká je validita různých odpovědních formátů postojových škál?P. Hubatková, H. Cígler: Poskytují různé podoby Likertovy škály stejně validní informace? II: délka odpovědního formátu
Jaká je validita různých odpovědních formátů postojových škál?V. Linkov: Zůstávají ordinální proměnné ze škál vyvinutých v jedné kultuře ordinálními proměnnými i při mezikulturním porovnávání?
Zachovává se úroveň proměnné z metody vyvinuté pro jednu kulturu i pokud je tato metoda použita pro mezikulturní porovnávání?J. Gottfried, E. Chvojková, A. Klocek, T. Kratochvíl: Replikace efektu formy administrace BDI-II podle Stepankova Georgi et al. (2018)
Je výsledný skór Beckovy škály depresivity závislý na formě, jakou je metoda administrována? Stepankova Georgi et al. (2018) na vzorku seniorů nalezli velmi výrazné rozdíly. To může mít nezanedbatelné důsledky pro praktickou diagnostiku deprese, minimálně v oblasti screeningových vyšetření. V naší studii se proto pokoušíme nepřímo replikovat tento efekt formy administrace s použitím vzorku z jiné populace, konkrétně populace lidí ve věku 20-30 let.K. Rečka: Brněnský dotazník výšky čili Pokus měřit fyzikální proměnnou psychologickými prostředky
Jak přesně dovedeme pomocí psychologického dotazníku změřit nikoli latentní, ale „pozorovatelnou“ fyzikální proměnnou? Budou výsledky různých skupin osob srovnatelné? -
Čtvrtek 22. 4. (večer)
Třetí část programových bloků
Výzvy pedagogicko-psychologické diagnostiky v českém školském systému: panelová diskuze
16:00 – 18:00
Více informací
Palčivá otázka
Jak zajistit kvalitní pedagogicko‑psychologickou diagnostiku ve školství?
Pedagogicko‑psychologické poradenství má v České republice dlouhou tradici. V souvislosti se změnami na různých úrovních celého školského systému zřejmě dochází k pomalé, nenápadné, avšak o to zásadnější transformaci účelu těchto školských zařízení, náplně práce odborných pracovníků a změnám v jejich kompetencích. Domníváme se, že je nejvyšší čas otevřít diskuzi o této významné součásti českého školského systému ... celá anotace.
Diskutují:
- PhDr. Hana Sotáková, Ph.D.; Katedra psychologie, PedF UK, a vedoucí sekce pedagogické psychologie při ČMPS
- Mgr. Jiří Novák; ředitel PPP Nový Jičín
- doc. PhDr. Gabriela Seidlová-Málková, Ph.D.; FHS UK
- Mgr. Jiřina Bednářová; dříve speciální pedagožka v PPP Brno
- Mgr. Soňa Holá a Mgr. Jitka Musilová; PPP Hradec Králové
- Mgr. Šárka Hlaváčová; dříve psycholožka v PPP, nyní školní psycholožka v ZŠ a MŠ Nám. Republiky, Brno
Moderuje: Mgr. Hynek Cígler, Ph.D.; FSS MU
Podrobné informace o diskuzním panelu naleznete zde.Psychometrika pro každého
16:00 – 18:00
Více informací >
L. Kočišová: Reportovanie súhlasu posudzovateľov a spoľahlivosti posudzovateľov
Do akej miery sú výskumníci pohodlní a používajú napr. štatistické indexy bez podrobnejšieho vhľadu len na základe všeobecných informácií? Príkladom je napr. používanie koeficientu kappa, na ktorý vplýva prevalencia znakov a v istých situáciách ho skresľuje. Pritom existujú už iné indexy, ktoré tieto problémy prekonávajú.D. Lacko, T. Prošek: Užití testování ekvivalence při hledání důkazů diskriminační validity během vývoje psychodiagnostických metod
Jak prokazovat neexistenci vztahu mezi metodami kvůli získání důkazu o diskriminační validitě psychodiagnostické metody?P. Martinková, A. Hladká, J. Netík: Psychometrická analýza interaktivně a v R: Co je nového v ShinyItemAnalysis
Jak zpřístupnit psychometrické koncepty a psychometrickou analýzu? Které analýzy by v kterých oblastech měly být prováděné rutinně?J. Fürstová, T. Fürst, P. Baďura: Jak vizualizovat mnohorozměrná kategoriální data z dotazníkových šetření
Jak rozeznat anomálie v datech? -
Pátek 23. 4. dopoledne
Čtvrtá část programových bloků
Diagnostika rizik v marginalizovaných skupinách
9:00 – 10:45
Více informací >
M. Seifert a kol.: Představení diagnostické metody Škála sociálního znevýhodnění
Jaké jsou vhodné postupy posuzování sociálního znevýhodnění; jak zohlednit podmínky dítěte v diagnostickém procesu/v poradenství?J. Melicharová, L. Chadimová, J. Jelínek, J. Točík: Vývoj nástroje Škály pro posouzení adaptivních schopností u dětí ve věku 5–15 let
Současné problémy standardizačních projektů v ČR.M. Seifert, L. Takács, E. Dragomirecká, L. Soukupová, J. Kretinina, M. Eliášová: Vývoj nástroje pro predikci rizika školní neúspěšnosti – Index kumulativního rizika (IKR)
Co je smysluplné v oblasti vzdělávání v diagnostice v předškolním období? Jaký je postoj účastníků k diagnostice školní připravenosti a podobným metodám?T. Škubalová, T. Fikarová: Využití výukových kazuistik v základní diagnostické průpravě budoucích učitelů
Jaké mohou být paralely v užití výukových kazuistik v přípravě studujících psychologii?Zahájení druhého dne, shrnutí prvního dne
11:00 – 11:15
Diagnostika osobnosti
9:00 – 10:45
Více informací >
D. Dostál, K. Petr: Skórování verbálních projektivních metod s pomocí umělé neuronové sítě
Jak správně skórovat verbální projektivní metody za pomoci umělé neuronové sítě?M. Hřebíčková, A. Benkovič: Metody pro diagnostikování vlastností osobnosti: BFI-2 a The IPIP Big-Five Factor Markers
Jakou metodu vybrat, když chci spolehlivě a efektivně měřit vlastnosti osobnosti obsažené v pětifaktorovém modelu?S. Algayerová: Analýza vybraných charakteristík osobnosti páchateľov a obetí násilných trestných činov
Prečo sa nevyužívajú znalecké posudky pre skúmanie osobnosti? Dajú sa vôbec použiť?I. Šípová: Adaptace škály Sense of National Coherence do českého prostředí
Lze měřit Antonovského Sense of Coherence na národní úrovni? A jak se projevuje v čase pandemie Covid-19?E. Chvojková: Čas rozhodit sítě? Psychodiagnostika optikou síťových modelů (plenární přednáška)
11:15 – 12:15
Více informací >
Je deprese, kterou zažívá iritabilní pacient trpící nespavostí a sníženým apetitem tou stejnou poruchou nálady, s níž diagnostikujeme pacienta s nedostatkem motivace a pocity viny? Diagnostici mnohdy čelí náročnému úkolu - zařadit velmi rozdílné a na první pohled nesouvisející symptomy do jediné diagnostické kategorie, a to bez možnosti zohlednit sled symptomů, jejich vzájemné interakce, podmíněnost a působení externích vlivů na jednotlivé pacienty. Tyto nedostatky se snaží eliminovat teorie sítí (networks). Počet studií založených na teorii sítí v psychopatologii i v jiných oblastech úzce propojených s diagnostikou neustále rok od roku roste.
Přednáška účastníky seznámí s možnostmi, které poskytuje náhled na symptomy optikou síťových (network) modelů. Síťové modely umožňují odhad kauzálních vztahů mezi proměnnými, zhodnocení míry rizika propuknutí poruchy při působení různých externích vlivů a je možné je využít i při práci s individuálním respondentem. Moderní analytické techniky tak slibují návrat ke kvalitativně zaměřenému přístupu k diagnostice. Přednáška informuje o potenciálu síťových modelů v několika oblastech psychodiagnostiky, a to především diagnostice klinické, osobnostní a měření inteligence.
Přednáška bude rozdělena do několika tematických bloků, mezi nimiž budou následovat diskuzní vstupy.
-
Pátek 23. 4. odpoledne
Pátá část programových bloků
Hraní počítačových her
13:00 – 13:30
Více informací >
M. Dolejš, J. Suchá, H. Pipová, M. Charvát: Dotazník hraní digitálních her (DHDH)
Konstrukce a standardizace nových metod..G. Kňažek, M. Dolejš, J. Suchá, H. Pipová: Škála pre meranie správania súvisiaceho s hraním počítačových hier u detí a dospievajúcich (CSV-S)
Sú psychometrické výsledky rovnaké? Je možné využiť metódu pri diagnostike adolescentov v oblasti závislosti na počítačových hrách?Herní porucha — závislost na hraní počítačových her. Nová diagnóza v MKN-11
13:30 – 15:00
Vývoj nástrojů pro klinickou psychologii
a psychoterapii13:00 – 15:00
Více informací >
O. Bezdíček, F. Havlík, J. Michalec, T. Kufa, F. Děchtěrenko, M. Chlebovcová, L. Kališová: Normativní data ke standardizovanému nástroji MATRICS pro detekci neurokognitivní poruchy u schizofrenie
Diferenciální diagnostika neurokognitivní poruchy u psychotického spektra a evidence-based testová psychodiagnostika.L. Chadimová, J. Melicharová: Standardizace ROCF dle systému Meyerse a Meyersové u dětí a adolescentů
Představíme projekt standardizace, který se podařilo realizovat na již zaniklém Národním ústavu pro vzdělávání. Jeho činnosti převzal Národní pedagogický institut a proces transformace s sebou přinesl mnoho změn, které narušují kontinuitu práce na podobných projektech. Je zajišťování nových diagnostických nástrojů přes státem přímo řízenou instituci dobrá cesta?A. Klocek, T. Řiháček, H. Cígler: Měření strategií emoční regulace pomocí české verze Emotion Regulation Skills Questionnaire (ERSQ): psychometrická evaluace a síťový model na panelových datech
Lze využít síťové modelování pro sledování vývoje dílčích schopností emoční regulace v čase?B. Považanová, H. Pipová, M. Dolejš, J. Suchá: Miera impulzivity českých adolescentov vo veku od 15 do 19 rokov
Nevyrovnávajú sa rozdiely medzi pohlaviami v impulzivite? Je to stabilný konštrukt? Je táto metóda stabilná v čase?J. Vacek, K. Bernatová, V. Simon: Nároky a úskalí vývoje platformy pro počítačovou psychodiagnostiku na ÚLPO ÚVN
Jak lze řešit specifické nároky na testování (nejen) větších pracovišť?T. Řiháček, T. Nováček, H. Cígler: Personalizovaný síťový model jako nástroj pro plánování psychoterapie
Praktické využití síťových modelů -
Pátek 23. 4. (odpoledne)
Šestá část programových bloků
Diagnostika sluchu a jazykových schopností
15:15 – 17:15
Více informací >
L. Stroupková: Závažnost tinnitu: Jak ji měřit? Proč ji měřit? A co to vůbec je?
Vytváříme si psychologické konstrukty, které měříme, nástroji, které je měří? Je to problém? Je třeba cizojazyčné metody na českou populaci standardizovat? Jaké by měly být minimálně požadavky na zdárnou adaptaci metod z jiného jazyka do češtiny? Je možné užít pouze přeloženou metodu?G. Seidlová Málková, F. Smolík: Baterie diagnostických testů jazyka pro předškolní a raně školní děti – teoretická východiska a návrh struktury
Proč je důležitá diagnostika jazykových schopností v předškolním a raně školním věku? jaká je souvislost diagnostiky jazyka a identifikace rizik ve vývoji gramotnosti?G. Seidlová Málková, M. Nováková Schoffelová: Baterie diagnostických testů jazyka pro předškolní a raně školní děti — zpráva z průběhu standardizační studie
Komu „patří“ diagnostika jazyka, kdo a jak by ji měl provádět v resortu zdravotnictví a školství?A. Větrovská Zemánková, G. Seidlová Málková: Předběžné sdělení — Screening markerů vývojové dysfázie
Anglosaská literatura dokládá, že přesvědčivé diagnostické markery pro identifikaci vývojové dysfázie spočívají ve specifických jazykových schopnostech v oblasti gramatiky a fonologického povědomí. V rámci příspěvku nabízíme diskusi palčivých momentů adaptace ověřeného diagnostického modelu z anglosaského prostředí pro potřeby českých dětí s vývojovou dysfázií.Ukončení konference, závěrečná diskuse
17:30 – 18:00
Požadavky na znalecké posudky v psychologii: panelová diskuze
15:15 – 17:15
Více informací >
Anotace
Paleta otázek, na které odpovídají psychologové-znalci ve svých posudcích je velmi široká, stejně jako paleta používaných diagnostických metod. Na posudky je kladeno mnoho požadavků, které si mohou zdánlivě protiřečit. Například požadavek na exaktnost a vědeckou ověřenost použitých metod s sebou přináší i nutnost reflexe limitů metod i závěrů z nich vysuzovaných, jejichž komunikace laikům není snadná. Požadavek na přezkoumatelnost a transparentnost zase může být komplikován potřebou ochrany metod. Tyto a další obtížnosti již byly v minulosti mnohokrát diskutovány a vedle objektivních pochybení typu použití nedostatečně standardizované metody nezřídka bývají zdrojem kritiky posudků. Domníváme se, že nyní v období změn v oblasti znalectví vedoucím k větší kontrole znalecké práce je užitečné znovu prodiskutovat, jaké chceme klást požadavky na psychologické znalecké posudky.
Panel iniciovala Etická komise při ČMPS, která se vyjadřuje ke stížnostem na znalecké posudky.
Palčivá otázka
- Které požadavky na znalecké posudky jsou nezpochybnitelné a o kterých lze ještě diskutovat?
Panelisté
B. Baštecká a P. Špačková — zástupkyně etické komise ČMPS
„Nový zákon o znalcích vytyčuje (též pro psychology, a nejen pro znalce) etické hranice pravdivosti, nestrannosti a přezkoumatelnosti posudků. Předpokládá, že znalec bude k posudku přistupovat s nejlepším vědomím a svědomím a dostatečnou odbornou péčí. Psychologická etika je postavená na vztahu - na pracovním spojenectví založeném na důvěře, spolupráci a vzájemném učení. Můžeme se proto ptát, jak eticky správně sdělovat výsledky vyšetření a závěry posudku posuzovaným osobám? Jak totéž dělat ve vícestranném smluvním poli? Jak eticky správně přistupovat k požadavku na vypracování posudku na posudek kolegy? Jak eticky správně přistupovat k otázkám položeným soudem?“Z. Boušková — ČMPS — předsedkyně sekce soudně znaleckých posudků pro opatrovnická řízení
Její vstup do diskuze se zaměří na uveřejňování sdělených výhrad dětí vůči rodičům, protože uveřejněná sdělení dětí mají často dopad na ně samotné ze strany rodičů.V. Jiřička — výkonný prezident Asociace forenzních psychologů
Jeho vstup do diskuze se zaměří na osobu znalce a těžiště jeho odbornosti.J. Závora — předseda Poradního sboru ministryně spravedlnosti ČR pro metodologii forenzních oborů, soudní znalec v oboru psychologie rodiny a výchovy, autor konceptu nové struktury znaleckých posudků a postupu znalce (§39–58 vyhlášky 503/2020 Sb.).
Jeho vstup do diskuze reprezentuje video Postup soudního znalce od 1. 1. 2021 na tomto odkaze.M. Frýdek — právní asistent veřejného ochránce práv a právník zabývající se agendou státní správy znalecké činnosti v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vysokoškolský učitel a lektor znaleckého práva
„§ 28 odst. 5 nového zákona zavedl nový zákonný rámec pro postup vypracování znaleckého posudku: „Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru.“ Diskutující se zaměří na to, zda je možné ve znaleckém posudku vyslovit skutečnosti snižující přesnost závěru a zároveň vypracovat komplexní, přezkoumatelný, pravdivý a přesvědčivý znalecký posudek.“Moderátor
S. Ježek
- Které požadavky na znalecké posudky jsou nezpochybnitelné a o kterých lze ještě diskutovat?