Zůstávají ordinální proměnné ze škál vyvinutých v jedné kultuře ordinálními proměnnými i při mezikulturním porovnávání?

Autor

Mgr. Václav Linkov, Ústav matematiky, Fakulta strojního inženýrství VUT, a Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Palčivá otázka

Zachovává se úroveň proměnné z metody vyvinuté pro jednu kulturu i pokud je tato metoda použita pro mezikulturní porovnávání?

Abstrakt

Škály měřící psychologické proměnné vznikají z položek, které se ukázaly jako vhodné pro měření nějakého konstruktu v kultuře A, kde škála vznikla. V dané kultuře se tento konstrukt či fenomén projevuje nápověďmi, na které se ptají otázky obsažené ve škále. Pokud dvěma lidem z dané kultury vyjdou různé skóry, dá se usuzovat, že u jednoho z nich se daná vlastnost projevuje více či méně. Pokud je ovšem daná škála přeložena do jiného jazyka a použita v nějaké kultuře B, mohou se v této kultuře vyskytovat jiné nápovědi, které nejsou v dané škále obsaženy. Stejně tak se jiné nápovědi mohou vyskytovat v kultuře C. Pokud škálu vzniklou v kultuře A použijeme pro porovnání kultur B a C, může nám pomoci měřit pouze konstrukt projevující se nápověďmi vyskytujícími se v kultuře A. To nám ale neřekne nic o tom, jak by respondenti odpovídali na otázky tázající se na nápovědi vyskytující se v kulturách B a/nebo C a nevyskytující se v kultuře A. Pokud skór v dané proměnné vyjde vyšší v kultuře B než v kultuře C, nemůžeme z toho usuzovat, že se daný konstrukt či vlastnost vyskytuje více v kultuře B než v kultuře C, protože po zahrnutí otázek tázajících se na nápovědi vyskytující se v těchto kulturách by pořadí mohlo být opačné. Při porovnávání populací, pro něž daná škála nebyla vyvinuta, tak skór z této škály vzniklý nemusí být ordinální proměnnou vzhledem k vlastnosti, kterou má škála měřit, protože na jeho základě nedokážeme určit, v které z porovnávaných populací se vlastnost vyskytuje více.