Brněnský dotazník výšky čili Pokus měřit fyzikální proměnnou psychologickými prostředky

Autor

Mgr. Karel Rečka, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Palčivá otázka

Jak přesně dovedeme pomocí psychologického dotazníku změřit nikoli latentní, ale „pozorovatelnou“ fyzikální proměnnou? Budou výsledky různých skupin osob srovnatelné?

Abstrakt

Důkazy o validitě psychologických testů jsou obvykle nepřímé, protože psychologické atributy jsou obvykle chápány jako latentní proměnné, které nelze měřit přímo, tak jako měříme výšku nebo hmotnost. Kdybychom ale psychologickým testem měřili atribut, jehož skutečnou hodnotu známe velmi přesně, protože jej lze měřit i přímo, mohli bychom mj. lépe porozumět problémům měření v psychologii, procesům odpovídání položky nebo vedlejším faktorům, které ovlivňují vztah mezi výsledky testů a proměnnou, kterou má test měřit. Proto jsme se rozhodli vytvořit Dotazník výšky, který má za cíl měřit tělesnou výšku člověka podobným způsobem, jako běžné psychologické sebeposuzovací dotazníky zjišťují úroveň psychologických proměnných. V příspěvku se zaměříme na tzv. invarianci měření a názorně vysvětlíme, co to vlastně znamená, když položky měří určitý „konstrukt“ různým způsobem u různých skupin, a jaké mohou být příčiny a praktické důsledky tohoto jevu.