Poskytují různé podoby Likertovy škály stejně validní informace? II: délka odpovědního formátu

Autoři

Bc. Petra Hubatková, Katedra psychologie FSS MU
Mgr. Hynek Cígler, Ph.D., Katedra psychologie FSS MU, IVDMR

Palčivá otázka

Jaká je validita různých odpovědních formátů postojových škál?

Abstrakt

V rámci výzkumu jsme se soustředili na vliv délky odpovědního formátu na psychometrické charakteristiky škál i měřených konstruktů. Konkrétně jsme se soustředili na rozdíly při použití dvou-, šesti- a desetibodového odpovědního formátu. Psychometrické charakteristiky byly ověřovány vnitrosubjektovým designem na dvou vzájemně nezávislých konstruktech. V hrubých skórech byly mírné rozdíly hlavně mezi dvou- a šesti-, resp. desetibodovými škálami. U šesti- a desetibodové škály rozdíly jsme významné rozdíly nenašli. Podobný vzorec jsme pozorovali i u reliability. Rozdíly ve vztahu hrubých skórů s externím kritériem jsme pozorovali pouze v případě, kdy kritérium bylo tvořeno hrubým skórem ze škály likertovského typu. To může naznačovat na konstruktově-irelevantní rozptyl, který spolu škály mohou sdílet např. vlivem odpovědního stylu respondenta a který může ovlivňovat pozorovaný vztah proměnných tvořených takovými hrubými skóry. Validita latentních skórů byla napříč formáty stejná. Nicméně respondenti měli tendenci přistupovat k desetibodové škále podobně jako k šestibodové, což dokresluje i téměř shodná reliabilita těchto dvou formátů (na rozdíl od původního očekávání). Lze tedy shrnout, že od určitého počtu bodů v odpovědním formátu škála přestává poskytovat další informace o respondentech, ačkoliv nedochází k významnému zkreslení ani úrovni hrubých, ani latentních skórů.