Explorační strukturní modelování: vhodnější metoda pro analýzu latentní struktury v psychodiagnostice?

Autorky

Jana, Dlouhá, Mgr., Katedra psychologie FF UK
Eva, Höschlová, PhDr. PhD., Katedra psychologie FF UK

Palčivá otázka

Jak může být ESEM užitečná v práci s psychologickými testy? Pro které případy se hodí ESEM více, než obvykle používané postupy? Jaké jsou limity ESEM?

Abstrakt

Konfirmační faktorová analýza (CFA) může být pro analýzu latentní struktury psychodiagnostických metod s vícefaktorovou strukturou a větším počtem položek příliš striktní přístup. Jedním z důvodů je nucená fixace cross-loadings a kovariancí residuí jednotlivých položek, která výrazně snižuje shodu modelu s daty. Snaha vylepšit takový model pomocí použití modifikačních idexů může dále vést k příliš komplikovaným a obtížně interpretovatelným modelům. Tihomir Asparouhov a Bengt Muthén (2009) vytvořili pro tyto případy metodu exploračního strukturního modelování (ESEM). Jedním z hlavních přínosů ESEM je flexibilnější přístup k modelu v duchu explorační faktorové analýzy (EFA) umožněný tolerancí malých kovariancí v modelu. ESEM je ale, na rozdíl od EFA, především konfirmační přístup. Cílem příspěvku je ESEM krátce představit a zahájit odbornou diskusi o přínosech, limitech a možnostech využití tohoto přístupu jako alternativy k běžněji používaným metodám.

Poznámka: Komu je příspěvek určen?

Příspěvek je určený odborníkům, kteří se s ESEM ještě nesetkali nebo s ním nepracují, ale mají alespoň základní zkušenosti s FA a SEM. Je ale určený i všem odborníkům, kteří ESEM znají; stěžejní součástí příspěvku bude diskuze o názorech na metodu, sdílení zkušeností a prezentace jiných alternativich pro podobné účely (dotazník s mnohofaktorovou strukturou, velkým počtem položek a krátkou škálou).