Užití testování ekvivalence při hledání důkazů diskriminační validity během vývoje psychodiagnostických metod

Autoři

David Lacko, Psychologický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita.
Tomáš Prošek, Psychologický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita.

Palčivá otázka

Jak prokazovat neexistenci vztahu mezi metodami kvůli získání důkazu o diskriminační validitě psychodiagnostické metody?

Abstrakt

Při vývoji psychodiagnostických metod a ověření jejich psychometrických vlastností je jedním z důležitých kritérií adekvátní stanovení diskriminační validity. Ačkoli existují postupy, které umožňují testovat, zdali vyvinutá metoda nesouvisí s metodou, se kterou souviset nemá (např. hetero-trait-hetero-method, HTMT), ne vždy je použití těchto postupů možné. Výzkumníci se proto mnohdy uchylují k interpretaci statisticky nevýznamných či slabých korelačních koeficientů jako důkazu diskriminační validity. V tradičním testování signifikance založeném na zamítání nulových hypotéz jsou však takové interpretace nekorektní, protože statisticky nesignifikantní výsledek může být způsoben mnoha dalšími faktory. Jinými slovy, i tady platí, že absence důkazu nepředstavuje důkaz absence. Cílem tohoto příspěvku je proto představení alternativního postupu – testování ekvivalence, konkrétně metody dvou jednostranných testů (TOST), která umožňuje získávat důkazy pro podporu nulových hypotéz, a tudíž i argumenty pro diskriminační validitu. Součástí příspěvku je také přestavení klíčového procesu metody TOST – stanovení rozsahu hodnot zájmu výzkumníka, jenž lze považovat za prakticky nesignifikantní. Výpočet TOST bude demonstrován v R v balíčku TOSTER a v programu jamovi.