Program

Níže naleznete jak seznam plenárních přednášek, tak i jednotlivých programových sekcí. Podrobný program včetně časového rozpisu, autorů a abstraktů jednotlivých příspěvků si můžete stáhnout v PDF v knize abstraktů.

Ve čtvrtek se rovněž uskuteční společenský večer.


Plenární přednášky

Upozorňujeme na možnost zúčastnit se pouze plenárních přednášek za zvýhodněnou cenu 200 Kč! Registrace zde.
K dispozici bude simultánní tlumočení anglických přednášek do českého jazyka!

Čtvrtek (plenární přednášky v kině Scala)

Heidi Keller (čtvrtek 11:00–12:00, kino Scala)

Heidi Keller je emeritní profesorkou psychologie na univerzitě v Osnabrücku a ředitelkou Nevet, the Greenhouse of Context-Informed Research and Training for Children in Need (středisko pro kontextuálně zakotvený výzkum a trénink pro ohrožené děti) na škole sociální práce a sociální péče Paula Baerwalda na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Její výzkumné zájmy zahrnují provázanost mezi kulturou a biologií, a jejich význam pro pochopení lidského vývoje. Provedla rozsáhlý longitudinální výzkum v různých kulturních kontextech po celém světě a učila na různých univerzitách v různých zemích. V roce 2014 obdržela cenu za významný úspěch v kariéře udělovanou německou psychologickou asociací. Zajímá se o možnosti aplikace poznatků ze základního výzkumu v poradenství a klinické praxi stejně jako ve vzdělání, zejména s ohledem na zavádění kulturně citlivých přístupů. Za svůj přínos v této oblasti byla oceněna v roce 2014 cenou ISSBD za významný vědecký přínos pro aplikaci teorie behaviorálního vývoje a výzkum. Nyní se soustředí zejména na rozvoj kulturně citlivých přístupů k citové vazbě (attachmentu) a jejich implementaci v praxi.

Kulturní vhodnost psychologických hodnocení

Po celém světě jsou rozšířeny diagnostické metody, které byly vyvinuty v rámci tzv. WEIRD kontextu (Western - západní, Educated - vzdělaný, Industrialized - průmyslový, Rich – bohatý, Democratic – demokratický; Henrich, Heine & Norenzayan, 2010). Odborná literatura se zabývá několika zdroji zkreslení, které se pojí s užíváním metod u jedinců z různých kulturních či etnických skupin. Jedná se zejména o zkreslení konstruktů, metod a položek – cílem je dosáhnout ekvivalentního fungování diagnostických metod a tedy stejných výchozích podmínek pro srovnávání příslušníků různých skupin. Validita psychologického hodnocení napříč kulturními kontexty je ale mnohem širší problém, který zahrnuje způsoby vedení vyšetření, komunikace a všeobecné konvence, kterým podléhají naše společenské kontakty. V první části této prezentace představím výzkumné metody využívané v kroskulturní vývojové psychologii. Ve druhé části zdůrazním nedostatky vycházející z užívání těchto metod, falešné diagnózy a chybějící články. Kromě výzkumných metod a diagnostických nástrojů (testů) se zaměřím také na aplikaci intervenčních postupů vycházejících ze západní psychologie u dětí z nezápadních kultur. Ve třetí části prezentace pak budu diskutovat morální a etické přesahy prezentovaných poznatků. Export západní metodologie je založen na předpokladu, že západní psychologie je univerzálně platná. Na základě našich výzkumů jsem došla k závěru, že tento předpoklad a jeho implikace pro psychologické hodnocení jsou nevědecké a neetické.


Helen Bakker (čtvrtek 12:00–13:00, kino Scala)

Helen E. Bakker je odbornou asistentkou na katedře vývojové psychologie na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku. Je garantkou magisterského studijního programu Klinická psychologie dětí a dospívajících a vedoucí holandského postgraduálního programu pro školní psychology v RINO Amsterdam a Centru sociálních studií Radboud. Bakkerová je bývalou prezidentkou Mezinárodní asociace školské psychologie (ISPA) a v současné době je členkou výboru pro vzdělávací záležitosti Evropské federace psychologických asociací (EFPA) a představenstva Nizozemského národního registru péče o mládež. Mezi její oblasti zájmu a odborné znalosti patří etika a profesní rozvoj, práva dětí, evidence-based vzdělávání a testování založené na potřebách. Doktorka Bakkerová je registrovaná odbornice na psychologii dětí a dospívajících, zdravotní psycholožka a certifikovaná supervizorka. Je držitelem certifikátu Europsy ve vzdělávání a zdraví.

Inteligentní testování inteligence v praxi: pár mezinárodních reflexí

Testování inteligence je tradičně zahrnováno ve mnoha, ne-li ve většině procesů dětské psychologické diagnostiky, a to v mezinárodním měřítku. Inteligentní testování inteligence vyžaduje důkladnou znalost teoretického rámce konkrétního testu a jeho psychometrických kvalit a také vyžaduje vhled do různých konstruktů, které měření zahrnuje. To by se mělo shodovat s cílem a kontextem hodnocení: Jaké otázky potřebujeme zodpovědět? Jaký problém potřebujeme vyřešit?

V praxi je mnoho z těchto aspektů ignorováno. Subtestové skóry bývají používány tam, kde je cílem měřit faktor obecné inteligence, naměřené hodnoty IQ jsou interpretovány, jako by byly zcela přesné a tak dále. Možná bychom si měli častěji klást otázku, zda je inteligenční test nejlepší odpovědí na otázku, kterou se zabýváme.

V Nizozemsku někdy externí strany (školy pro speciální vzdělávání, pojišťovny) stanovují přísné hraniční skóry např. pro přístup ke speciálnímu vzdělávání nebo k poskytovatelům péče o duševní zdraví nebo pro získání práva na pokrytí podpory pojišťovnou. Často se setkáváme s dilematem: Co když naměřené hodnoty IQ překročí nastavené standardy, ale část intervalu spolehlivosti nastavené standardy splňuje? Nahlásíte naměřené IQ? A je etické se již od počátku diagnostického procesu v otázkách zahrnujících vzdělávací potřeby nebo potřebu podpory duševního zdraví limitovat pouze na užití inteligenčního testu? V této prezentaci jsou diskutována tato a další dilemata, se kterými se psychologové potýkají, při užívání inteligenčních testů v praxi (nebo zvažování jejich užití) s přihlédnutím ke kontextu českého školství a profesní praxe.

Pátek (plenární přednášky v aule FSS MU)

David Tzuriel (pátek 10:30–11:30, aula FSS MU)

David Tzuriel, Ph.D. je klinický a vzdělávací psycholog a expert na dynamické hodnocení učebního potenciálu. Titul Ph.D. získal na Peabody College Univerzity Vanderbilt v roce 1977 a v současnosti působí jako emeritní profesor na univerzitě Bar Ilan v Izraeli a také jako vedoucí výzkumu ve Feurstein Institutu v Jeruzalémě. David Tzuriel zastával v letech 1999 až 2001 funkci prezidenta v Mezinárodní asociaci kognitivního vzdělávání a psychologie (International Association for Cognitive Education and Psychology) a je šéfredaktorem Časopisu kognitivního vzdělávání a psychologie (Journal of Cognitive Education and Psychology). Ve své vědecké práci se zabývá empirickým ověřováním, implementací a modifikací teorií Feuersteina a Vygotského. Jeho výzkumná práce je často citována v odborné literatuře. David Tzuriel publikoval mnoho studií a knih pojednávajících o dynamickém testování, zkušenosti zprostředkovaného učení a o programech kognitivního vzdělávání. Je autorem 7 testových metod založených na principech dynamické diagnostiky pro děti předškolního věku, lektoroval více než 185 mezinárodních seminářů po celém světě. David Tzuriel je znám jako vedoucí postava a jeden ze zakladatelů dynamicko-diagnostického hnutí.

Efektivita testování založeného na principech dynamické diagnostiky

Hlavním cílem mé prezentace je demonstrovat efektivitu testování založeného na principech dynamické diagnostiky (dynamic assessment - DA) v odhalování těžko uchopitelných efektů výstupů kognitivně vzdělávacích programů.  Logickým argumentem je, že pokud stanoveným cílem intervence je naučit děti učit se a profitovat ze zprostředkování, potom by naplnění tohoto kritéria mělo být posuzováno právě za pomoci dynamické diagnostiky, která se na posouzení schopnosti profitovat z učení a intervence zaměřuje. Metody založené na principech dynamické diagnostiky nejsou cíleny pouze na hodnocení schopností, které jsou kognitivními výukovými programy rozvíjeny. Ve svém příspěvku zhodnotím čtyři kognitivní výukové programy založené na teorii zkušenosti zprostředkovaného učení (mediated learning experience - MLE): Instrumentální obohacení (Instrumental Enrichment), Jasný start (Bright Start), Zprostředkování vrstevníky u malých dětí (Peer Mediation with Young Children) a Program Seria-Think (The Seria-Think Program). U všech těchto programů odhalilo testování založené na principech dynamické diagnostiky účinnost efektivněji než standardizované testy. Poznatky z dynamického vyšetření získané v různých studiích jasně indikují, že děti v experimentálních skupinách více těžily ze zprostředkování, které jim bylo poskytnuto v rámci dynamického vyšetření, než děti z kontrolních skupin. Využití DA odhaluje, že kognitivní výukové programy nepodporovaly pouze rozvoj dovedností procvičovaných během programu, ale děti se díky nim naučily profitovat ze zprostředkování v jiném prostředí a zlepšily jejich kognitivní výkon napříč dalšími oblastmi. Význam vyššího přínosu pro děti v experimentální skupině by měl být hodnocen s ohledem na fakt, že použité testy podchycují odlišné kognitivní dovednosti než ty, které byly vyučovány v rámci kognitivního výukového programu a že standardizované testy ve většině studií efektivitu programu neodhalily. Prezentace zahrnuje diskuzi o teorii zkušenosti zprostředkovaného učení a jejím vztahu k dynamické diagnostice. Dále bude popsán obsah a zaměření kognitivních vzdělávacích programů a také specifické testové nástroje použité v rámci dynamicko-diagnostických sezení.


Dawn Flanagan (pátek 13:00–14:00, aula FSS MU)

Dawn P. Flanagan je profesorkou psychologie a vedoucí výukových programů v školské psychologii na St. John's University v Queensu, NY. Vyučuje klinickou psychologii na Yale Child Study Center na Fakultě medicíny Yale University. Kromě výuky v oblastech intelektového a psychologického měření, poruch učení a profesních otázek v školské psychologii, působí taky jako forenzní znalec a jako konzultantka pro poruchy učení a pro psychodiagnostiku. Napsala mnoho monografií, kapitol a článků. Byla oceněna cenou Lightner Witmer Award, kterou uděluje Americká psychologická asociace, za její přínos oboru školní psychologie.  Také jí byla její univerzitou udělena cena Outstanding Faculty Achievement Award jako ocenění její oddanosti učení, mentorování studentů, výzkumu a publikační činnosti.  Její pravděpodobně nejznámější prací je vývoj přístupu CHC Cross-Battery Approach a formulování operacionální definice specifické poruchy učení.

Současné trendy v diagnostice specifických poruch učení a poruch intelektu

Tato prezentace poskytne široký přehled současné teorie, výzkumu a praxe, které mají vliv na diagnostiku specifických poruch učení (SLD) v USA a v dalších zemích celého světa. Pozornost bude věnována především porozumění jedinečnému vzoru silných a slabých stránek kognitivních schopností, neuropsychologických procesů a specifických akademických schopností, které podporují koncept specifických poruch učení. Vzhledem k šíři schopností a procesů, které jsou měřeny současnými testy inteligence a kognitivních schopností, budou probrány kognitivní souhrny z těchto testů, které jsou nejpodstatnější pro diagnostiku poruch intelektu (ID). Prezentaci zahájíme metodami diagnostiky SLD a ID, které jsou s ohledem na současnou teorii a výzkum nejlépe obhájitelné.


Připravované sekce

Citová vazba

Cílem sekce je diskutovat možnosti individuální diagnostiky citové vazby. Není už načase využít zkušenosti s ECR-R? Sekci pořádá Pracovní skupina pro výzkum citové vazby při ČMPS.


Měření adaptivních schopností

Adaptivní schopnosti byly u nás donedávna zjišťovány spíše nestrukturovaně, neformálně, což mohlo někdy vést k jejich přehlížení. Přitom je jejich posouzení nezbytnou součástí diganostických úvah o případném kognitivním deficitu. Přijďte si poslechnout informace o škálách adaptivních schopností dětí, které se u nás vyvíjejí.


Pedagogicko-psychologická diagnostika

Sekce je věnovaná diagnostice základních školních dovedností a poruch jejich nabývání.


Dynamická diagnostika

Principy dynamické diagnostiky se u nás stále pevněji začleňují do poradenské praxe. Přijďte si poslechnout, co nového se v této oblasti nabízí.


Projektivní metody

Tradiční podněty, netradiční myšlenky. Přijďte si poslechnout a podiskutovat, jaký je současný potenciál projektivních metod.


Nové testy na trhu

Sekce představuje novinky na tuzemském trhu psychodiagnostických metod. Zatím jsou přihlášeny ryze tuzemský Krátký inteligenční test (Jiří Laciga, Pavel Říčan, Hynek Cígler) dodávající nový život Říčanovým testům, česká verze diagnostické baterie CAS2 Dase a Naglieriho (Lenka Krejčová, Marek Vranka) a česká verze testu paměti a učení TOMAL-2 (Jiří Laciga, Daniel Dostál).


Psychometrika

Psychometrické modely jsou páteří, o kterou se opírá konstrukce testů. Ty tradiční už jsou natolik zautomatizované, že podle nich vyrábí odborníci různých profesí testy, aniž by si toho byli vědomi. Přijdtě si osvěžit své povědomí o tom, jaké modely a otázky dnes řeší ti, kdo tyto modely tvoří.


Testy výkonových schopností

Měření kognitivních schopností je oblast, která se rozvíjí závratnou rychlostí. Platí to jak pro teorii, tak pro testy. Přijďte se seznámit s novými českými testy, které umožňují užívat při interpretaci současné teoretické poznatky.


Psychometrická praxe

Každý standardizační projekt je jedinečný. Přijďte si poslechnout, jaké nečekané problémy se mohou během stadardizace vynořit. Přijďte třeba i přispět radou.


Životní cyklus testů

Administrace testu je pro praktika standardizovanou situací, situací tak důvěrně známou, že z ní dokáže usuzovat na důležité charakteristiky klienta, často i nad rámec těch, které má test podle manuálu měřit. I to může stát za velkou setrvačností ve využívání testů a poměrně malou ochotou psychologů přecházet k novým verzím svých oblíbených testů, nebo úplně novým testům. Proti tomu však stojí různé poznatky o zastarávání norem, podnětových materiálů, položek a s nimi související pochyby o validitě. Jedním z dobře popsaných fenoménů je Flynnův efekt, o kterém promluví Jiří Laciga. V této sekci by bylo možné zmínit i Krátký inteligenční test - nový test postavený na dobře známých Říčanových položkách . Přivítáme další příspěvky diskutující různé představy psychologů o žádoucí podobě životního cyklu testů z pohledu jejich uživatelů.


Přijímací a high stakes testy

Přijímací testy jsou svým charakterem spíše skrytější oblastí aplikace psychometriky. Vzhledem častosti nasazení a možným zásaním dopadům na životy testovaných je dobré co nejširší povědomí o tom, jak fungují. Fungují? Přijďte si poslechnout.


Psychometrický výzkum

Základní prvky, zárodky buducích metod se rodí či testují v laboratořích či simulacemi. Přijďte si poslechnout a podiskutovat zdroje, které jso k tomu k dispozici.


Používáte starou verzi internetového prohlížeče, která již není podporována. Je možné, že některé aplikace nebudou zobrazeny správně, některé funkčnosti nebudou dostupné, případně budou dostupné v omezeném rozsahu.