Konference: Psychologická diagnostika Brno

4. ročník | 23.–24. 11. 2017 | Fakulta sociálních studií MU

Doprovodný program

Kabinet diagnostických metod

V době konání konference bude pro účastníky otevřen Kabinet diagnostických metod (KDM) Katedry psychologie FSS MU, kde si můžete (prezenčně) prohlédnout či rovnou vyzkoušet řadu zejména zahraničních testů. Kompletní seznam najdete zde, kabinet se nachází v kanc. 2.63.
KDM bude otevřený ve čtvrtek 9:00–12:00 a 15:00–18:00, v pátek 9:00–12:00; tyto časy bude pravděpodobně ještě rozšířeny.

Poster session

Postery budou během konference vystaveny v atriu FSS MU, nebudou-li aktuálně přeneseny na příslušné programové bloky. Seznam všech posterů naleznete v samostatné sekci.

Program konference

Harmonogram konference je k dispozici on-line, můžete si jej stáhnout také v PDF. Níže pak naleznete kompletní seznam konferenčních sekcí včetně abstraktů – najdete je i ve sborníku abstraktů v PDF.

Plenární přednášky:

Seznam zveřejněných sekcí:


Plenární přednášky

Zveme vás na vystoupení zahraničních hostů, které zajistil a pozval Národní ústav pro vzdělávání.
Přednášky budou pro zájemce tlumočené s pomocí sluchátek.

Elena Grigorenko Elena L. Grigorenko:
Ability and modifiability: The developmental dance

In this presentation, Dr. Grigorenko will talk about the ever-changing balance between human potential and its realization. What abilities are we born with? What is the extent of our capacity to interfere with development prenatally and postnatally? And what is the role of various social institutions such as family and school, in the preservation and/or modification of human potential? Dr. Grigorenko will attempt to address these questions using illustrations from the literature and the work of her laboratory.

Biography: Dr. Elena L. Grigorenko, Emily Fraser Beede Professor in the Child Study Center and Professor of Epidemiology (Chronic Diseases) and of Psychology, Yale School of Medicine

Dr. Elena L. Grigorenko received her Ph.D. in general psychology from Moscow State University, Russia, in 1990, and her Ph.D. in developmental psychology and genetics from Yale University, United States, in 1996. Dr. Grigorenko has published more than 350 peer-reviewed articles, book chapters, and books. She has received awards for her work from five different divisions of the American Psychological Association (Divisions 1, 7, 10, 15, and 24). She also won the APA Distinguished Award for Early Career Contribution to Developmental Psychology and the AERA Sylvia Scribner Award for research representing significant advancement in the understanding of learning and instruction. Dr. Grigorenko has worked with children and their families in the United States as well as in Africa (Kenya, Tanzania and Zanzibar, the Gambia, and Zambia), India, Saudi Arabia, and Russia. Her research has been funded by the NIH, NSF, NIJ, DOE, and other federal and private sponsoring organizations.
Dr. Grigorenko’s primary interest is in understanding the co-contribution of genetic and environmental risk factors to the manifestation of developmental and learning disabilities in children. She is especially interested in how children with special needs, such as those infected with intestinal parasites or diagnosed with autism, succeed by capitalizing on their strengths. Her work in this area has contributed to the field’s general understanding of the flexibility and malleability of human development. Dr. Grigorenko’s use of diverse methodologies, ranging from molecular genetics to cultural studies, enriches the field and provides more opportunities for understanding how children grow and mature. These methodologies include family designs (both behavioral and molecular-genetic) and educational intervention designs. To illustrate, her ongoing studies include research on international adoptees brought to the U.S. early in life; a study of rates of learning disabilities in harsh developmental environments with high rates of illness, intoxication, and poverty; and research on interactions between genetic and environmental risk factors for conduct problems. She is especially interested in studying risk factors for language and mathematics disabilities, autism, and violent criminal behaviors in pre-adolescent children.


Tony Cline:
Principles of psychological assessment in a multicultural society

Tony ClineThis presentation will begin with an overview of the trends towards increasing social and cultural diversity in European societies, using the city of London as a case example. What are the implications of these trends for established arrangements for public child care and education? Particular attention will be given to the education of children who are at risk or have special educational needs or speak a language at home that is different from the main language of the school system. Psychologists face a major challenge: how can the psychological assessment of all aspects of human development maintain the highest standards of theoretical integrity, practical efficacy, equity and accountability while accommodating to this diversity in countries such as the UK and the Czech Republic? I will outline some promising developments that aim to meet these challenges and will suggest the institutional context that can encourage such developments. What are the implications for professional codes of conduct, approaches to training and working relationships between psychologists and the families they serve?

Handout příspěvku v českém jazyce.

Biography: Dr. Tony Cline, Co-Director of Professional Doctorate in Educational Psychology, University College London

Tony’s career began in inner city and suburban areas around London, working first as a teacher in primary and secondary schools and then as an educational psychologist and educational psychology tutor. He then spent eight years as Principal Educational Psychologist for the Inner London Education Authority. Subsequently he moved into higher education, where he has led professional training in Educational Psychology at University College London (UCL) and headed the Psychology Department and Centre for Education Studies at the University of Bedfordshire before returning to UCL to take up his present post in September 2004. His 100+ publications have covered a wide range of subjects, including psychological assessment, dyslexia, the education of bilingual children and selective mutism, including the textbook, Special Educational Needs, Inclusion and Diversity of which the third edition will be published in the coming year. He chaired the Editorial Board of the UK’s National Association of Special Educational Needs for six years. His external training and consultancy work has taken him to over 50 local education authorities and professional associations in the last fifteen years. He last visited Brno in 2000 when he addressed the international conference on Minorities in Multicultural Societies.


Tomáš Urbánek

Tomáš Urbánek: Aktuální světové trendy v psychometrice a psychodiagnostice

Za podpory svého doktoranda, Víta Gabrhela, se pokusím představit aktuální trendy psychometriky a světové psychodiagnostiky, které jsou diskutovány na fórech mezinárodních konferencí a "testových" odborných časopisech. Přestože je zaměření konference orientováno spíše dovnitř na "tady a teď" české diagnostiky, je užitečné se občas rozhlédnout a vědět, jaká témata řeší jinde. Součástí přednášky tak bude například zamyšlení se nad férovostí při testování, nad diagnostikou v multikulturní společnosti či nad moderními způsoby sběru a vyhodnocování testových dat.

Životopis: Prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.

Tomáš Urbánek je vedoucím Oddělení metodologie Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i., v Brně, k jeho širokým výzkumným zájmům patří například psychometrika, psychosémantika, kvalitativní metodologie, statistická analýza dat, faktorová analýza, sémiotika. Byl řešitelem řady výzkumných projektů a působí jako člen několika domácích i zahraničních profesních organizací a společností (např. European Association of Personality Psychology, European Association for Methodology, Standing Committee for Tests and Testing of EFPA aj.). V roce 2005 obdržel Prémii Otto Wichterleho, která se uděluje perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR. Je autorem a spoluautorem několika knih, v roce 2011 se stal spoluautorem monografie o psychometrice, která patří k základním publikacím v češtině vztahujícím se k této tématice.


Hynek Cígler

Hynek Cígler: Kvalitní psychologické testy v České republice: Kde jsou?

Testy běžně používané v České republice bývají zastaralé, s nevhodnými normami, a celkově až příliš často nesplňují základní psychometrické standardy kladené na psychologické diagnostické metody. Jaké jsou možné příčiny tohoto tristního stavu? Proč by nám to mělo vadit - a vadí to vůbec někomu? Z pohledu člověka se spíše krátkou psychometrickou zkušeností se pokusím pojmenovat vybrané překážky tvorby kvalitních testů, které osobně považuji za důležité, a navrhnout možné způsoby, jak pracovat na jejich odstranění.

Životopis: Mgr. Hynek Cígler, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU

Hynek Cígler je doktorandem obecné psychologie na Fakultě sociálních studií MU, jeho školitelem je prof. Tomáš Urbánek. Tématem jeho dizertace jsou možnosti měření matematických schopností a dovedností, zaměřuje se zejména na oblast teorie odpovědi na položku a jiné psychometrické přístupy při standardizaci diagnostických metod. Podílí se na výuce psychometriky na bakalářském i magisterském stupni výuky. Na katedře dále působí jako redaktor odborného časopisu Testfórum a také ve výzkumných projektech zaměřených na mimořádné nadání a na potřebu kognitivního uzavření.

Konferenční sekce

Využívání psychofyziologického měření a virtuálního prostředí v praxi a výzkumu

Garant sekce: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D., Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D. | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Palčivá otázka: Mohou být přístrojové techniky a psychologické laboratoře užitečné i pro praktikující psychology? Nastal čas, kdy bude psycholog moci/chtít odeslat klienta na doplňkové vyšetření do laboratoře?

Validita experimentálního výzkumu sociální kognice (Mgr. Jan Širůček, Ph.D., Mgr. Petra Zemánková | LF MU & CEITEC)

Problematika ekologické validity experimentálního psychologického výzkumu, jakkoliv (nedostatečně) tematizovaná v základních učebnicích metodologie, se stává s masovou dostupností technologií umožňujících posun experimentálního výzkumu daleko za hranice běžné zkušenosti znovu úhelným kamenem oboru. V daném kontextu je nutno znovu promýšlet a diskutovat nejen možnost zobecnitelnosti poznatků získaných v izolovaných podmínkách striktní operacionalizace měření elementárních procesů, ale též relevanci komplexních designů, kdy jsou participanti výzkumu vystaveni současně velkému množství podmínek více či méně reálně simulujících podněty "běžného" života. V takových případech se může kontext experimentu stát podmínkou aktivující jinak neprojevované dispozice respondentů. Na jednoduchém příkladu z počítačem asistovaného výzkumu sociálně-kognitivních procesů v EEG dokladujeme situaci, kdy samotné vystavení diskomfortním podmínkám mění strukturu vztahů sledovaných proměnných.

Použitie plne imerzných virtuálnych prostredí v kombinácii s fyziológiou
(Mgr. Jakub Remiar (Kat. psychológie, Filozofická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava)

Plne imerzné virtuálne prostredia (laicky nazývané aj virtuálna realita), sa v posledných rokoch stále viac objavujú v psychologických štúdiách najmä so zameraním na klinickú a sociálnu psychológiu. Použitie fyziologických senzorov na lepšie zachytenie skúmaných psychologických javov predstavuje jednu z najčastejšie používaných metodík v tejto oblasti. Dosiahnutie požadovaného funkčného virtuálneho prostredia si však vyžaduje dodržanie viacero nevyhnutných krokov, hlavne s ohľadom na participanta. Príspevok pojednáva o využití týchto postupov, a slúži ako návod na použitie pre spomínané metódy. Poslucháč by si mal z príspevku odniesť prehľad základných pojmov v danej problematike spolu s aktuálnym pohľadom na použitie plne imerzných virtuálnych prostredí s ich pozitívami a negatívami.

Svobodná vůle očima Libeta: krok za krokem, možnosti a limity
(Bc. Tomáš Dominik1, PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D.2, PhDr. Dan Dostál, Ph.D.2, Mgr. Zuzana Sedláčková2, PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.2, Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D.2 | 1 2. LF Univerzity Karlovy v Praze; 2 Univerzita Palackého v Olomouci)

Poslední dobou vznikají na univerzitách (včetně kateder psychologie) laboratoře jako houby po dešti. Jedná se pouze o přechodnou módní vlnu, anebo snad revoluci v získávání dat nového typu? Cílem našeho příspěvku bude představení přístrojů z olomoucké laboratoře katedry psychologie a jejich záznamů. Na příkladu experimentu z 80. let minulého století, tzv. Libetova experimentu (Libet et al. 1982, 1983), představíme pilotní měření jakožto ukázku komplexního zpracování dat za pomoci celé řady prostředků (EEG, EMG, software AcqKnowledge, E-Prime, MP150, TSD190, STM100C). Libet původně došel k experimentálně podpořenému závěru, že volním aktům (např. pohybu zápěstím nebo ohnutí všech prstů) předchází specifické elektrické změny zaznamenatelné prostřednictvím EEG v řádu několika milisekund, a to nejen před samotným pohybem (cca 550 ms), ale dokonce před vědomým rozhodnutím pohnout se (cca 350 ms). Brzy po publikování těchto závěru se vynořila početná skupina odpůrců (např. Dennett, Kinsbourne 1992; Klein 2002), stejně jako obhájců (např. Wegner 2002; Soon et kol. 2008).

Úmyselné skresľovanie odpovedí pri osobnostných dotazníkoch: možnosti využitia sledovania pohybov očí
(PhDr. Martin Jakubek, PhD., Mgr. Monika Krafčíková | FF UK Bratislava)

Prostredníctvom technológie eye-trackingu sme pri využití vnútrosubjektového dizajnu u 50 pokusných osôb zaznamenávali pohyby očí pri vypĺňaní päťfaktorového osobnostného inventára NEO-FFI v podmienke úprimného vs "fake good" vypĺňania. Výsledky indikujú, že ľudia sú schopní skresľovať odpovede v osobnostnom dotazníku. Participanti inštruovaní skresľovať odpovede za účelom vytvorenia portrétu najvhodnejšieho uchádzača o pracovné miesto po prečítaní otázky častejšie zamerali vizuálnu pozornosť priamo na extrémne typy odpovedí („platí to pre mňa úplne“, „neplatí to pre mňa vôbec“), preukazovali nižší celkový reakčný čas a celkový počet fixácií potrebných na odpovedanie na položky. V kontraste s uvedeným bolo úprimné odpovedanie charakterizované vizuálnou pozornosťou, ktorá po prečítaní otázky častejšie smerovala na stredné možnosti odpovedí („platí to pre mňa prevažne“, ani platí ani neplatí“, „platí to pre mňa len málo“) než na extrémne, celkový čas potrebný na odpovedanie bol dlhší a počet fixácií bol vyšší ako pri skresľovaní. Tieto výsledky sú v zhode s teóriami, ktoré predpokladajú čisto sémantickú interpretáciu položiek osobnostných dotazníkov pri falošnom správaní uchádzačov o zamestnanie. Metóda sledovania pohybov očí pomocou eye‐trackingu sa tak v tomto kontexte javí ako pomerne nádejná.

Možnosti užití webové platformy Hypothesis pro účely psychologické diagnostiky (Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D. | Psychologický ústav FF MU)

Software Hypothesis vznikl primárně pro účely experimentálního výzkumu v oblasti kognitivní kartografie a pro tvorbu psychologických úloh zařazených do testových baterií. V příspěvku budou diskutovány možnosti užití platformy pro účely psychologické diagnostiky. Platforma Hypothesis umožňuje online vytvářet, spravovat a v kontrolovaném módu administrovat a popř. automatikcy vyhodnocovat psychologické testy. Jedná se o modulární event-logger aplikaci, která mj. oplývá umožňuje CAT, manipulaci s 3D objekty, prezentaci audia a videa, interaktivní animace, multiplayer úlohy.


Diagnostika v klinické psychologii a neuropsychologii

Garant sekce: PhDr. Marián Špajdel, PhD. | Katedra psychológie, Filozofická fakulta Trnavskej univerzity
Palčivá otázka: V neuropsychologii se v tuzemsku vynořuje jedna nová metoda za druhou. Klinická psychologie jako celek je však metodově mnohem konzervativnější. V čem lze spatřovat příčiny tohoto jevu? Je to oblastí, nebo psychology, kteří v ní působí?

Jak stárnou paměťové testy (PhDr. Jiří Laciga)

Historie vzniku a vývoje samostatných paměťových testů. Teoretické poznámky. Vybrané úlohy používaných v paměťových testech. Stárnou paměťové testy? Výhled do budoucnosti.

Škála na hodnotenie schizotypovej osobnosti SPQ: pilotný výskum slovenského prekladu
(PhDr. Martina Chylová, PhD.1, Mgr. Iveta Nagyová, PhD2., MUDr. Jozef Dragašek, PhD.1, MUDr. Matúš Virčík3, Lukáš Migaľ3, Mgr. Rastislav Rovný3, Mgr. Veronika Roháriková3, MUDr. Igor Riečanský, PhD3. | 1 1. psychiatrická klinika LF UPJŠ, Košice; 2 Ústav sociálnej a behaviorálnej medicíny LF UPJŠ, Košice; 3 Ústav normálnej a patologickej fyziológie SAV, Bratislava)

Schizotypové črty osobnosti predstavujú behaviorálne vyjadrenie náchylnosti k psychózam v populácii. Súčasné metódy zamerané na zisťovanie schizotypovej osobnosti sa orientujú len na niekoľko znakov tejto poruchy osobnosti. Škála na hodnotenie schizotypovej osobnosti (Schizotypal Personality Questionnaire SPQ) berie do úvahy 9 charakteristických znakov schizotypovej poruchy osobnosti, podľa DSM III-R. V príspevku sú prezentované výsledky preliminárnej fázy validácie slovenskej verzie SPQ prostredníctvom zisťovania vnútornej konzistencie, medzipoložkovej analýzy a faktorovej štruktúry metódou analýzy hlavných komponentov (PCA). Výskumu sa zúčastnilo 161 dospelých bežnej populácie vo veku 19-40 rokov. Vnútorná konzistencia celkovej škály bola α=0.83, hodnoty v 9 dimenziách SPQ boli v rozsahu α=0.59-0.79. Priemerné medzipoložkové korelácie taktiež dosahovali uspokojivé hodnoty. Trojf! aktorový model zisťovania empirickej validity vysvetlil 24,3% variancie. Preklad škály SPQ na základe pilotného výskumu možno považovať za úspešný, škálu je možné použiť na účely výskumu. Výsledky naznačujú, že je vhodné pokračovať vo výskume s rozsiahlejším skúmaným súborom, čo umožní odhad prediktívnej validity slovenskej verzie SPQ. Podporené projektami VEGA 2/0080/13, 2/0093/14 a MZ SR 2012/52-SAV-2.

Delis-Kaplanovej systém exekutívnych funkcií (D-KEFS) – predstavenie slovenskej adaptácie a prvé skúsenosti použitia v diagnostickom procese (Mgr. Miriam Slavkovská PhD. | KPs FF UPJŠ Košice)

V príspevku je venovaná pozornosť predstaveniu slovenskej adaptácie diagnostickej batérie Delis-Kaplanovej systému exekutívnych funkcií (D-KEFS), ktorá vo svete patrí k najpoužívanejším a najrenomovanejším nástrojom na diagnostikovanie potenciálnych deficitov v kognitívnom fungovaní. Pôvodná batéria pozostáva z deviatich testov, kde je každý zameraný na špecifické charakteristiky a typy exekutívneho fungovania, a to ako vo verbálnej, tak aj neverbálnej doméne. D-KEFS v každom teste ponúka množstvo primárnych a sekundárnych ukazovateľov, prostredníctvom ktorých je možná identifikácia a porozumenie možných nedostatkov v exekutívnom fungovaní probanda. Slovenská adaptácia pozostáva z ôsmych testov, ktoré prešli radom lexikálnych, sémantických, kultúrnych a psychometrických analýz. Doterajšie skúsenosti poukazujú na to, že uvedená batéria je vhodnou metodikou pre použiti! e v psych ologickej diagnostickej praxi.

Metodika dichotickej stimulácie v neuropsychologickej diagnostike (PhDr. Marián Špajdel, PhD.; PhDr. Katarína Jariabková, PhD. |Katedra psychológie, Filozofická fakulta Trnavskej univerzity; Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV)

Dichotická stimulácia sa popri uplatnení vo výskume funkčnej asymetrie hemisfér využíva predovšetkým v neuropsychologickej diagnostike. Pri dichotickej stimulácii vyšetrovaná osoba počúva naraz dva odlišné podnety, pričom jeden sa podáva do pravého ucha a druhý do ľavého ucha. Profil laterálnych rozdielov a celkových výkonov v reprodukcii počutých podnetov môže reflektovať mozgové dysfunkcie rozličnej etiológie. Príspevok opisuje nami vytvorenú metodiku dichotickej stimulácie s neverbálnymi a verbálnymi podnetmi (Špajdel, Jariabková, 2008), ktorá obsahuje štyri druhy podnetov: sekvencie tónov, environmentálne zvuky, slabiky, slová. Zahrnutie rozličných neverbálnych aj verbálnych úloh umožňuje konfrontáciu výkonov z hľadiska charakteru jednotlivých druhov podnetov a poskytuje možnosť komplexnejšej interpretácie výsledkov. Na hodnotenie výkonov môžu slúžiť percentilové normy vytvorené na základe výsledkov 73 pravoručných osôb z bežnej populácie. Overovanie metodiky u bežnej populácie ukázalo dobrú test-retestovú reliabilitu. Výkony v dichotickej stimulácii signifikantne korelovali s mozgovou aktivitou meranou prostredníctvom evokovaných potenciálov. V rámci neuropsychologickej diagnostiky možno metodiku využiť pri sledovaní sluchovej diskriminácie a percepcie rečových podnetov, environmentálnych zvukov a sekvencií tónov a ich lateralizácie, pri diagnostike pozornostných a pamäťových procesov a taktiež pri sledovaní úspešnosti neuropsychologickej rehabilitácie. Príspevok vznikol v rámci riešenia grantovej úlohy VEGA č. 1/0083/15 a 1/0829/13


Psychodiagnostické kompetence - psychologů i nepsychologů

Garant sekce: Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. | Katedra psychologie, Pedagogická fakulta MU
Palčivé otázky: Psychologa neopravňuje k užívání psdg. metod titul, ale konkrétní sada kompetencí. Reflektujme které to jsou, co všechno sem spadá? A které kompetence jsou psychologové ochotni sdílet s pedagogy či jinými spolupracujícími odborníky?

Psychodiagnostika - veda alebo umenie? (doc. PhDr. Vladimír Dočkal, CSc. | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

Diagnostický proces samozrejme nie je vedou, ale jej aplikáciou. Otázkou je, nakoľko sa v ňom uplatňujú iba vedecké postupy a nakoľko procesy ako napríklad intuícia. Autor sa zamýšľa nad vzťahom medzi kvalitatívnym (klinickým) a kvantitatívnym (psychometrickým) prístupom v psychologickej diagnostike. Kvalitu diagnostiky nemožno zlepšiť štandardizovanou aplikáciou čoraz sofistikovanejších matematických modelov, ale ani ich apriórnym odmietaním. Použitie dobrých psychometrických nástrojov je nevyhnutné, stanovenie diagnózy je však vždy kvalitatívnym procesom klinického zvažovania. Interpretáciu výsledkov psychodiagnostického procesu možno prirovnať k umeniu.

Jak představovat psychodiagnostické nástroje při výuce studentů nepsychologických oborů
(Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D., PhDr. Josef Lukas, Ph.D. | Katedra psychologie, Pedagogická fakulta MU)

Diskusní příspěvek autorů z Pedagogické fakulty MU se zaměřuje na některé otázky spojené s výukou psychodiagnostiky u studentů nepsychologických oborů. Zaměřuje se na otázky související s užíváním metod pro výukové účely (které je možné používat), jakým způsobem vlastně seznamovat studenty příbuzných oborů s principy diagnostických postupů i etické aspekty problematiky. Vychází ze zkušeností s výukou na Pedagogické fakultě a chce přispět k hledání obecnějšího konsenzu kolegů vyučujících psychodiagnostiku v podobných kurzech.


Vznik nových posuzovacích škál – adaptace vs. tvorba

Garant sekce: PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Palčivé otázky: Je vhodnější vytvářet nové škály nebo se zaměřit spíše na jejich adaptaci ze zahraničí? Nevytváříme někdy zbytečně nové škály jen proto, že nevíme o alternativách, které jsou v ČR již k dispozici? Jaké znalosti psychometriky by měl mít praktik, aby dokázal posoudit, zda je škála adaptována kvalitně?

Standardizace Škály impulzivity (SIDS) a Škály úzkostnosti (SUDS) (PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., Mgr. Ondřej Skopal, Bc. Jaroslava Suchá, Mgr. Lucie Vavrysová | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

V příspěvku představíme dvě nové psychodiagnostické škály, které umožňují měřit míru úzkostnosti a míru impulzivity u adolescentů. Škála impulzivity Dolejš, Skopal (SIDS) a Škála úzkostnosti Dolejš, Skopal (SUDS) mají 24 položek, které jsou formulované jako tvrzení a na které odpovídá respondent výběrem jedné z uvedených odpovědí. Metody jsou vhodné pro měření dvou osobnostních charakteristik u adolescentů ve věku 11–20 let. Standardizační studie se zúčastnilo 4 183 adolescentů po celé České republice, jednalo se o žáky a žákyně druhého stupně základních škol a 1–4 ročníku víceletých gymnázií. Impulzivnější jsou chlapci oproti dívkám a s impulzivitou je v úzkém vztahu rizikové chování, což dokládá dotazník VRCHA (r = .54***). Vyšší míru úzkostnosti lze pozorovat spíše u dívek než u chlapců. Tento faktor dotazníku SUDS měl těsný vztah! s faktor em neuroticismus NEO-FFI (r = .80***), úzkostnost STAI (r = .73***), beznadějnost SURPS (r = .53***), citová nestálost HSPQ(r = .52***) a úzkostná sebenejistota HSPQ (r = .53***). Reliabilita SIDS vymezená Cronbach alfa byla .87 (slovenská standardizační studie SIDS uvádí .86) a u SUDS se jednalo o .89 (slovenská standardizační studie SUDS uvádí .89). Grantová podpora - IGA_FF_2015_010: IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH OSOBNOSTNÍCH RYSŮ A PROMĚNNÝCH VZHLEDEM K RIZIKOVÝM FORMÁM CHOVÁNÍ U ČESKÝCH STUDENTŮ A STUDENTEK GYMNÁZIÍ VE VĚKU 15–19 LET

Psychometrické vlastnosti Skríningového dotazníku pro dospívající zaměřeného na problémové oblasti (POSIT)
(Mgr. Lucie Viktorová, Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D., a kol. | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

Příspěvek představuje vybrané psychometrické ukazatele dotazníku POSIT na souboru dospívajících ve věku 11–16 let z Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Metoda je citována v zahraničních výzkumech coby nástroj k zachycení možných predispozic či rizikových faktorů zvyšujících pravděpodobnost zapojení adolescenta do některé z forem rizikového chování, zejména pak užívání návykových látek. Záměrem autorů je předběžné ověření jejích psychometrických vlastností (reliabilita ve smyslu vnitřní konzistence, empirická validita, položková analýza) s cílem zeštíhlit metodu, zjistit potenciál škál a klíčových položek pro použití v oblasti primární prevence ve školství.

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení (Bc. Jaroslava Suchá, PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., Mgr. Ondřej Skopal, Mgr. Lucie Vavrysová | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení (RŠS) jsme ověřovali u vzorku dospívajících od 11 do 19 let. Příspěvek představí, jakých hodnot respondenti v jednotlivých věkových skupinách dosahují. Zároveň budou zmíněné i výsledky metody získané v rámci retestového měření. U vzorku 4074 adolescentů, kteří byli ve věku 11-15 let, bylo zjištěno, že tito jedinci průměrně dosahují ve zmíněné škále 27,81 bodů (SD ± 4,60) při skórování od 10 do 40 bodů. Nepatrně vyšší sebehodnocení bylo nalezeno u chlapců (M = 28,42; SD ± 4,54) oproti dívkám (M = 27,26; SD ± 4,60); rozdílnost byla také shledána u adolescentů ze základních škol (M = 27,48; SD ± 4,43) ve srovnání s jejich vrstevníky z víceletých gymnázií (M = 28,27; SD ± 4,80). Pro zjištění vnitřní konzistence Rosenbergovy škály sebehodnocení byl použit koeficient Cronbach alfa, který nabÃ! ½val hodn oty .82, pro srovnání tento koeficient v rámci slovenské standardizační studie u stejně starých adolescentů odpovídal hodnotě .73.

Standardizace české verze Dotazníku agresivity Busse a Perryho (Mgr. Ondřej Skopal, PhDr. Martin Dolejš, Ph.D., Bc. Jaroslava Suchá, Mgr. Lucie Vavrysová | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

Cílem příspěvku je prezentace realizované standardizační studie dotazníkového nástroje Buss & Perry Aggression Questionnaire (BPAQ), který byl poprvé publikován v roce 1992 a rychle se stal jistým standardem při měření agresivity ve Spojených státech. Dotazník BPAQ byl přeložen a validizován také v Holandsku (Meesters, C., et al., 1996), v Argentině (Reyna, C., et al., 2011), v Turecku (Demirtas-Madran, H., A., et al., 2013) a v Chile (Valdivia-Peralta, et al., 2014). BPAQ měří čtyři formy agresivity – verbální agresivitu, fyzickou agresivitu, hněv a hostilitu. V rámci naší studie jsme provedli český překlad dotazníku. Nutno dodat, že česká verze dotazníku byla administrována adolescentům ve věku od 11 do 19 let z důvodu vedlejšího zaměření studie na výskyt rizikového chování u dospívajících v souvislosti s agresivitou. Testování proběhlo v několika fázích v lete! ch 2013 a ž 2015. Proběhlo pilotní testování na vybrané ZŠ (N1=200). Poté následovalo celorepublikové šetření s žáky ve věku 11 až 15 let (N2=4198), dále jsme provedli retest na původní testované ZŠ (N3=120). V současné době vyhodnocujeme data z dalšího celorepublikového testování na vzorku respondentů ve věku 16 až 19 let (N4=cca 3000). V příspěvku se budeme zabývat základními psychometrickými vlastnostmi nástroje, jeho validitou a možnými spornými momenty převodu do českého prostředí.

Moral Foundations Questionnaire (MFQ) v českém prostředí (Ing. Mgr. Marek Vranka | FF UK)

Příspěvek představí průběžné výsledky převodu nástroje na měření relativní významnosti pěti morálních „základů“ popsaných Jonathanem Haidtem a Jesse Grahamem do českého prostředí. Na rozdíl od běžně přijímaného zaměření studia morálky téměř výhradně na otázky spravedlnosti, práv a působení újmy, autoři nástroje upozorňují na širší vnímání morálky u jiných kultur. Celkem rozlišují pět „základů“ morálky, jež považují za biologické, vrozené schémata, skrze které se v průběhu socializace vytváří morální myšlení jedince. Jejich společnou funkcí je regulovat sobectví a umožňovat život ve společnosti. A ačkoliv jsou v západních společnostech první dva (péče/újma a férovost/podvádění) v současnosti obecně dominantnější, jednotlivci či skupinou mohou zbývajícím třem (loajalita/zrada, autorita/podvratnictví, posvátnost/znesvěcení) připisovat větší či menší význam, což může pomoct vysvětlit přetrvávajícího neporozumění například mezi konzervativními a progresivními politickými tábory. Dosavadní studie naznačují přenositelnost popsané struktury z původně severoamerického prostředí i do jiných kultur, nicméně dosavadní výzkumy pracovaly s anglickou verzí dotazníku na měření pěti morálních základní, což umožňovalo zúčastnit se pouze anglicky mluvícím osobám. Z tohoto důvodu je důležité ověřit výsledky pomocí lokalizovaných verzí nástroje.


Vývoj a publikování nových psychodiagnostických nástrojů - spolupráce akademického a komerčního sektoru

Garant sekce: Mgr. Jan Širůček, Ph.D. | Katedra psychologie FSS MU
Palčivé otázky: Kdo by měl ideálně produkovat diagnostické metody? Firmy/nakladatelé, akademici, jednorázové projekty podpořené z veřejných zdrojů, praktikující psychologové? Jak zajistit spolupráci komerčního a veřejného sektoru na tvorbě a údržbě metod?

Moderní diagnostické nástroje aneb čekáme na Godota? (Mgr. Lucie Chadimová | Národní ústav pro vzdělávání)

Vybavenost poradenských pracovišť psychologickou diagnostikou je palčivou otázkou, která české psychology tíží dlouhodobě. Ať jde o nedostatek moderních verzí komplexních testů inteligence, chybějící testy dílčích schopností nebo posuzovací škály. V České republice nejpoužívanější testy inteligence a kognitivních schopností zastarávají nebo jsou určeny pouze některým věkovým skupinám. Je tedy obtížné zajistit adekvátní diagnostiku celého věkového spektra poradenské populace. Jak je to možné? Vždyť je k dispozici široká škála zahraničních testů, které by pro naše potřeby byly vyhovující. Jaké faktory se promítají do vybavenosti testovými metodami? Jak vybavenost testovými metodami ČR podporuje? Jak by bylo možné převod zahraničních metod do českého prostředí podpořit z pozice odborných pracovníků a praktiků?

Praktické problémy při tvorbě kvalitní psychodiagnostiky a požadavky trhu (Mgr. Tomáš Sedloň | T&CC online s.r.o.)

Příspěvek zaměřený na pohled z praxe, jaké aktuálně problémy a překážky vytváří současné české prostředí a zároveň trh vůči tvorbě kvalitní psychodiagnostiky. Zároveň krátké shrnutí toho, co české i zahraniční firmy na čr trhu po diagnostice nejvíce poptávají, jaké je chápaní psychodiagnostiky z hlediska pracovníků, kteří ji v rámci firem využívají, s čím lze pracovat a na co si dávat pozor. Příspěvek je zaměřen co nejvíce na praxi a na aktuální informace z trhu.

Příspěvek k adaptaci Student Styles Questionnaire do českého kontextu
(Mgr. Vít Gabrhel | Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.; Katedra psychologie FSS MU)

Příspěvek shrnuje prvním pokus o ověření psychometrických charakteristik psychodiagnostické metody Student Styles Questionnaire (SSQ) v českém kontextu. Data byla získána skrze dotazníkové šetření. V první studii tvořilo vzorek 520 středoškoláků (15-23 let; 36 % žen). Konfirmační faktorová analýza nepotvrdila předpokládanou faktorovou strukturu SSQ. Zároveň 3 škály metody z celkových 4 vykazovaly nízké hodnoty vnitřní konzistence. Druhé studie, zaměřené na empirickou validitu SSQ, se zúčastnilo celkem 337 středoškoláků (16-22 let; 26 % žen). Ve srovnání s manuálem metody jen malá část výsledků indikovala empirickou validitu SSQ. Celkově vzato se v této práci nepodařilo najít dostatečnou podporu pro faktorovou a empirickou validitu SSQ v českém kontextu.


Svévole v psychodiagnostické praxi

Garant sekce: PhDr. Jiří Laciga
Palčivé otázky: I když je tradičně použití psychodiagnostických metod výsostným právem psychologů, neměli bychom zapomínat na práva testovaných osob v procesu administrace psychodiagnostických metod. Jsou psychologové ochotní se zpovídat z volby testu a interpretace výsledků? Co všechno a komu by měl být psycholog povinen v kontextu užití testu vysvětlit? Žhavý tip organizátorů – výbušná sekce.

Pohledem třetí strany (Ing. Boris Janča)

„V dětství kolika. Později zneužit řádovou sestrou v okolí lesní studánky…“ A co na to Georg Camel? Ze tří možných pohledů na (kariérní) psychologickou diagnostiku (tedy z pohledu probanda, diagnostikujícího psychologa a zadavatele-příjemce zprávy) představuje příspěvek pohled strany v odborných diskusích obvykle spíše nezastoupené: testovaného. Východisko příspěvku tvoří kazuistika testování, které bylo součástí výběrového řízení na zaměstnance v ústředí jednoho z významným českých zaměstnavatelů. Přes možnost očekávat na takovém místě korektní jednání identifikuje řadu vůči probandovi problematických míst a klade otázky po právech testovaného a po žádoucí korektnosti vůči testovanému v případě testů s vysokou sázkou: jaké jsou důsledky odmítnutí testování; kdy, komu a k čemu je poskytován souhlas k nahlédnutí do zprávy; na jaké informace má proband právo; co očekávat od zadavatele a co od testujícího; kdo nese zodpovědnost či má smysl se soudit? „To vás tak prověří, že po čtyřhodinovém testu ani nevíte, jak se jmenujete,“ prohlásil poslanec Jaroslav Faltýnek. A co když to neví ani testující psycholog?

Právní regulace pracovně psychologické diagnostiky (Mgr. Matěj Stříteský | Psychologický ústav FF MU)

Příspěvek se zaměřuje na právní regulaci pracovně psychologického diagnostiky. Představujeme ustanovení právních norem (zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o ochraně osobních údajů), která regulují oblast otázek, které může zaměstnavatel o zaměstnanci zjišťovat, a vyvozujeme z nich, které otázky obsažené v osobnostních dotaznících jsou s těmito právními normami v rozporu a jejich používání v psychologii práce a řízení je tím pádem protizákonné. Dále se věnujeme používání nedostatečně validizovaných metod a z pohledu právní úpravy uvažujeme nad tím, zda a jaké riziko jejich používání pro testujícího skýtá. Zamýšlíme se také nad právní oporou možnosti testovaného nahlédnout do výsledku jeho testů a nad pravidly jaké zákon stanovuje pro uchovávání výsledků těchto testů. Zaměřujeme se i na to, zda z pohledu práva mohou být určité psych! ologické metody používány pouze osobami s určitým vzděláním.

Etika psychologického testování: právo na informace (Mgr. Adéla Rudá, Mgr. Michaela Borovanská | Policejní prezidium ČR)

V příspěvku se zaměříme na etiku psychologického testování, a to zejména z hlediska informovanosti osob testovaných v rámci personálního výběru. Úvahy předložené v tomto příspěvku mají za úkol vyvolat diskusi týkající se práva testovaných na informace a překážek, ať už skutečných či domnělých, které nám brání potřebné informace testovaným zprostředkovat. Dotkneme se tak otázek souvisejících např. s ochranou psychodiagnostických metod, poskytováním informací o výsledcích psychologického vyšetření, nahlížením do psychologické dokumentace či ochranou osobních údajů.

Kauza znalci (prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD. | Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.)

V příspěvku analyzujeme psychologické posudky vypracované v rámci soudního sporu, v němž se bývalí manželé soudí o svoje dvě nezletilé děti. Soud i obě strany sporu bohatě využily služeb soudních znalců z oboru psychologie. Zaměřili jsme se na metodologickou úroveň jednotlivých posudků. Zjistili jsme, že obsahují řadu prohřešků proti elementární logice, obecné metodologii vědy i metodologii psychologického vyšetření, ale také proti profesní etice. Tato pochybení ilustrujeme na příkladech z posudků. Konfrontace s Daubertovou směrnicí poukáže na neudržitelnost současné praxe psychologického expertního svědectví v soudních sporech.

Lüscher test: príspevok k obsahovej validite (PhDr. Martin Jakubek, PhD., Mgr. Barbora Ivánová | FF UK Bratislava)

Na vzorke 112 probandov, ktorým bola štandardným spôsobom administrovaná skrátená verzia Luscherovho testu sme vyhodnocovali zhodu medzi zvolenou prvou farbou a popisom výsledku vybraným respondentmi ako najvýstižnejším. To isté sme zopakovali pre farbu zvolenú na poslednom mieste (odmietnutú). Výsledky v jednom i druhom prípade nepreukázali žiadne štatisticky významné vzťahy medzi zvolenými farbami a popismi označenými respondentmi ako najvýstižnejšími.


Testování osob se specifickými nároky

Garant sekce: PhDr. Petr Peňáz | Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU
Palčivá otázka: Jak chápat pojem reasonable accommodation v psychometrické praxi? Existuje způsob, jak testovat osoby se specifickými nároky, jež vyplývají z těžkého postižení smyslového, pohybového nebo se závažnou poruchou učení, tak aby výsledky těchto testů byly srovnatelné s výsledky osob v hlavním proudu?

Upozornění: Tato sekce bude probíhat na středisku Teirésiás v těsném sousedství FSS MU, a bude omezena na počet 20 osob.

Specifické poruchy učení a využití DysTestu v praxi vysokých škol
(Mgr. Iva Oulehlová, Mgr. Miroslav Zítko | Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU)

Příspěvek se zaměřuje na diagnostiku specifických poruch učení u studentů českých vysokých škol a uchazečů o toto studium a na možnosti dalšího rozvoje diagnostické praxe v této oblasti. Předmětem pozornosti je diagnostická baterie DysTest: Baterie testů pro diagnostiku specifických poruch učení u studentů vysokých škol a uchazečů o vysokoškolské studium, s níž od roku 2015 počítají Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Účelem baterie je stanovení funkční diagnózy, která je podkladem pro následnou volbu kompenzačních opatření. Pro zvýšení objektivity diagnostiky vznikla softwarová aplikace, která nabízí automatické vyhodnocení testů, jednotný výstup výsledků a aktualizaci norem.

Třináct let zkušeností s Testem studijních předpokladů u osob se specifickými nároky
(RNDr. Jiří Pecl, Ph.D. | Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU)

Přijímací řízení do bakalářských a magisterských studijních programů českých škol má v mnoha případech charakter testu studijních předpokladů, nikoli testu znalostí. Příkladem je jak test obecných studijních předpokladů vyvíjený společností www.scio.cz jako součást Národních srovnávacích zkoušek, tak Test studijních předpokladů vyvíjený Masarykovou univerzitou. Středisko Teiresiás oběma institucím smluvně garantuje přístupnost testů pro uchazeče se specifickými nároky, pro některé skupiny uchazečů však takové adaptace představují vážný metodologický problém. Příspěvek ilustruje tento problém na adaptacích Testu studijních předpokladů MU pro jednotlivé skupiny uchazečů, analyzuje výsledky od roku 2003 a zvláštní pozornost věnuje výsledkům nevidomých a neslyšících, které se i přes standardní adaptační opatření dramaticky liší od výsledků uchazečů hlavního proudu.

Testování mluvčích znakových jazyků
(PhDr. Petr Peňáz, Mgr. Bc. Alexandr Zvonek, Ph.D. | Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU)

Příspěvek analyzuje výsledky různých druhů testů v případě neslyšících studentů vysokých škol na základě zkušeností s adaptacemi zkoušek a testů, které od roku 2003 zajišťuje Středisko Teiresiás MU. Pozornost je věnována jednak nesnázím, které vznikají u poslechových úkolů praktických jazykových zkoušek na národní i mezinárodní úrovni, především však analyzuje přímý i nepřímý dopad, který má ztráta sluchu (a s ní spojené užívání odlišných jazykových kódů a odlišné kognitivní postupy) na testování studijních předpokladů. Přímým dopadem se v tomto příspěvku myslí zjišťování aktuálního výkonu v oblasti verbálního myšlení (včetně potenciálních komplikací daných specifickými poruchami učení v rovině orálního jazyka i znakového jazyka), nepřímými dopady se pak myslí projekce odlišných kognitivních postupů a odlišného verbálního výkonu na jiné části testů: symbolické, analytické a kritické myšlení, prostorovou představivost apod.

Testování prostorové představivosti u nevidomých dospělých osob
(Mgr. Daniel Žahour | Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU | SŠ, ZŠ a MŠ pro zrakově postižené Brno)

Příspěvek se zabývá problematikou psychologického testování nevidomých osob na základě zkušeností s adaptacemi zkoušek a testů, které od roku 2000 zajišťuje Středisko Teiresiás MU. Z celé řady metodologických nesnází, které tento úkol představuje v teoretické i praktické rovině, se zaměřuje na testování prostorové představivosti. Autor hodnotí aktuální stav dostupných nástrojů pro testování kognitivních schopností nevidomé dospělé populace, které jsou velice omezené. Uvádí důvody, které vedly k rozhodnutí vytvořit nové performační položky k testování prostorové představivosti u těchto osob. Cílem tohoto postupu je validní, standardizovaný nástroj pro zjištění aktuálního výkonu v oblasti prostorové představivosti nevidomých dospělých osob, který by sloužil jako alternativa vizuálních úkolů tohoto typu v testech studijních předpokladů, například v rámci přijímacího řízení na vysoké školy. V současné době jsou k dispozici výsledky pilotáže a další pokračování vývoje testu stojí před standardizací.


Diagnostika čtení, psaní a počítání

Garant sekce: PhDr. Sylva Hönigová
Palčivé otázky: Diagnostika dovedností čtení, psaní a matematiky a schopností, které tyto dovednosti podmiňují, bývá uváděna především ve vztahu ke specifickým poruchám učení. Neměly by nás rozdíly v těchto schopnostech a v rozvoji těchto dovedností zajímat i u dětí mimo tuto diagnózu? V kterých dalších problémech by se psychologům mohlo/mělo hodit znát výkon v základních školních dovednostech vzhledem k normám?

Diagnostika schopností a dovedností v oblasti čtení, psaní a matematiky v předškolním a mladším školním věku (Mgr. Jiřina Bednářová1, prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD.2, Mgr. Jan Širůček, Ph.D.3 | 1 PPP Brno; 2 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.; 3 FSS MU)

V lednu 2015 byla dokončena tři roky trvající standardizace diagnostických nástrojů zaměřených na zjištění úrovně předpokladů pro čtení, psaní, matematiku i na úroveň dovedností samotných. V rámci projektu „Diagnosticko-intervenční nástroje jako prevence školní neúspěšnosti a podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ vznikly tři diagnostické baterie: „Diagnostika školní připravenosti“, „Diagnostika schopností a dovedností v oblasti čtení a psaní“, „Diagnostika matematických schopností a dovedností“. Uvedené diagnostické baterie byly vytvořeny ve dvou variantách, variantě pro poradenská zařízení a ve variantě pro školní poradenská pracoviště a pedagogy škol. Standardizační vzorek zahrnoval 6800 vyšetření dětí od předškolního věku po žáky 4. ročníků. Velikost vzorku nejenže zajistila bezproblémové odvození populačních norem a doložení potřebných psychometrických vlastností metod, ale stala se významným ukazatelem vztahů mezi jednotlivými předpoklady pro čtení, psaní, počítání a výkony samotnými. Příspěvek zevrubně seznamuje s jednotlivými diagnostickými bateriemi, jejich charakteristikami a uplatněním.

Vliv fonologického uvědomování a zrakové diferenciace na čtení a psaní (Mgr. Jan Širůček, Ph.D.3, Mgr. Jiřina Bednářová1, prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD.2 | 1 PPP Brno; 2 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.; 3 FSS MU)

V průběhu standardizace diagnostického nástroje Diagnostika schopností a dovedností v oblasti čtení, psaní bylo vyšetřeno 2924 žáků 1.- 4. tříd. Baterie byla zaměřena nejen na sledování výkonů ve čtení, psaní, ale zároveň i na posouzení úrovně schopností ovlivňujících čtení a psaní - fonologické uvědomování (sluchová diferenciace, analýza a syntéza, fonologická manipulace), zraková diferenciace, prostorová orientace. Posléze byl stejnou diagnostickou baterií vyšetřen kontrolní vzorek 74 žáků s již dříve diagnostikovanými specifickými poruchami učení. Příspěvek shrnuje poznatky z porovnání obou výše jmenovaných skupin, poukazuje na odlišnost vývoje schopností ovlivňujících výkony ve čtení a psaní u žáků se specifickými poruchami učení a žáků bez potíží ve čtení a psaní.

Matematické schopnosti a dovednosti ve čtyřech ročnících ZŠ (prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD.2, Mgr. Jiřina Bednářová1, Mgr. Jan Širůček, Ph.D.3 | 1 PPP Brno; 2 Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.; 3 FSS MU)

Diagnostika matematických schopností a dovedností - diagnostická baterie, která vznikla v rámci projektu "Diagnosticko-intervenční nástroje jako prevence školní neúspěšnosti a podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami", byla použita k otestování 1428 dětí z prvního stupně základních škol. Testování bylo prováděno v sedmi podskupinách dětí - od 2. pololetí 1. ročníku do 2. pololetí čtvrtého ročníku. V každé podskupině jsme se pomocí hierarchické shlukové analýzy snažili identifikovat skupiny dětí s odlišnými profily výkonu v matematických úkolech. Ve všech sedmi skupinách byly identifikovány shluky dětí stratifikované na základě výkonu v jednotlivých subtestech. Tyto výsledky naznačují, že matematické schopnosti a dovednosti zjišťované touto baterií tvoří do značné míry monolitickou schopnost a že mezi žáky existují značné rozdíly, které se v průběhu školní docházky nezmenšují, ale spíše zvýrazňují.

Post-testové pravděpodobnosti pro každodenní praxi založenou na důkazech (Bc. Jaroslav Točík | Psychologický ústav, FF MU)

Údaje o senzitivitě a specificitě testu jsou v praxi mnohdy obtížně interpretovatelné a nepomáhají tak adekvátně klinické rozvaze. V tomto příspěvku si ukážeme poměrně jednoduchý způsob, pomocí kterého lze tyto údaje v praxi velice dobře využít v jednom ze základním postupů medicíny založené na důkazech — výpočtu post-testových pravděpodobností. Tento postup kombinuje Vaši každodenní klinickou zkušenost s údaji o užitých metodách pro rychlé vyčíslení pravděpodobnosti, s jakou se například sledovaná porucha skutečně u klienta vyskytuje. Dále Vám tento postup pomůže pro daného klienta volit vhodné a vědecky podložené testové metody. Ukážeme si také, jak lze tímto způsobem velice jednoduše kombinovat mnohdy protichůdné výsledky testových metod a představíme jednoduchou pomůcku, která Vám výpočty usnadní.


Plošné testování znalostí – možnosti využití psychology

Garant sekce: Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Palčivé otázky: Co může psychologie přinést do plošného testování znalostí, a naopak, proč by se psychologové o tyto testy měli zajímat? Mohou výsledky plošného testování využít poradenští psychologové v individuální diagnostice, nebo jsou interpretovatelné pouze na úrovni škol? Potřebují čeští psychologové achievementový test typu WIAT ši W-J Ach?

Výběr z uchazečů o studium psychologie z hlediska úspěšnosti v různých fázích studia – zkušenosti z FF UP v Olomouci
(Mgr. Lucie Viktorová, Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. | Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)

Jak souvisí výsledek oborového testu z psychologie s výkonem v testu studijních předpokladů či maturitním průměrem? Hraje roli věk uchazeče? A nakolik dokážeme predikovat budoucí studijní výsledky – např. známkové průměry, výkon u státnic či (ne)přijetí do navazujícího studia? Autoři představí predikční potenciál Testu předpokladů ke studiu na FF UP (SPF) v případě přijímacího řízení do bakalářského oboru psychologie, který je dlouhodobě jedním z nejžádanějších na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměří se na souvislosti s dalšími ukazateli kognitivního výkonu jak na počátku výběrového procesu (oborový test, maturitní známky), tak následně v průběhu samotného studia. Diskutovány budou také limity plošného testování a známek coby ukazatelů akademického úspěchu.

Čo môže priniesť spojenie vedomostných testov a postojových dotazníkov? (Mgr. Zuzana Juščáková, PhD., Ing. Jana Stovíčková | NÚCEM)

Príspevok bude informovať, aké nástroje sme použili vo výskume kontextuálnych premenných školskej úspešnosti žiaka a aké bolo ich využitie. Výskum sme uskutočnili vďaka podpore ESF, operačného programu Vzdelávanie v projekte Zvyšovanie kvality vzdelávania na základných a stredných školách s využitím elektronického testovania. K dispozícii bolo päť databáz: 1. piataci ZŠ s údajmi o výkone v testovaní slovenského jazyka a literatúry (SJL), matematike (MAT) a socioekonomického a kultúrneho statusu (ESCS) v prekryve dát NSJL=1 860, NMAT=1 962; 2. šiestaci ZŠ s údajmi o výkone v testovaní čitateľskej a matematickej gramotnosti (ČG, MG) a ESCS v prekryve dát NČG=2 636, NMG=1 663; 3. ôsmaci/deviataci N89 = 3 647 s údajmi z testovaní SJL8, MAT8, MG8, SJL9, MAT9, MG9, SJLT9, MATT9 a dotazníkov ESCS, motivácie výkonu v škole (DMŠ), testu všeobecných schopností (TVS), klímy v škole a v triede (KŠ + KT) a dotazníka interakčného štýlu učiteľa (DIŠU); 4. gymnazisti NGYM23=5 192 s meraniami SJLT9, MATT9, SJL2, MAT2, SJL3, MAT3, ESCS, DMŠ, TVS, KŠ+KT, DIŠU; 5. stredoškoláci s meraniami SJLT9, MATT9, SJLMM, MATMM, EČMSSJL, EČMSMAT, ESCS, DMŠ, TVS, KŠ+KT, DIŠU, kde NSS14= 1989. Vyťaženie dát sprostredkovala štatistická deskripcia, korelačná analýza, exploračná faktorová analýza pre určenie latentných premenných, konfirmačná pre ich overenie, a regresná analýza pre určenie vplyvu vybraných faktorov na školskú úspešnosť žiaka. Analýzy indikujú spomedzi faktorov ESCS najsilnejší vplyv kultúrneho kapitálu rodiny na školskú úspešnosť žiaka. Ďalšie výsledky pre obmedzený priestor abstraktu budú uvedené podrobnejšie v príspevku. Súčasťou príspevku je ukážka prepojenia výsledkov testu matematickej gramotnosti a vzťahu k matematike vyjadrenom v dotazníku.

SCATE (Scio Computer Adaptive Test) – The New Role of a Test (Ing. Lenka Fiřtová | Scio)

Adaptivní testování na počítačích podporuje individualizaci, zajímavé a interaktivní typy úloh a výsledky mohou být použity k vytvoření učebního plánu na míru. Scio přistoupilo k vývoji adaptivních testů v roce 2011. Adaptivní test z anglického jazyka byl jedním z prvních. Úkolem bylo vytvořit množství úloh, které pokrývají všechny úrovně CEFR. Navíc jsme vytvářeli i úlohy pro úplné začátečníky, jež jsme označili úrovní A0. Úlohy byly zařazeny do kategorií a byly pilotovány na několika stovkách lidí u kterých byla prokázána úroveň angličtiny (čerství držitelé certifikátů např. FCE, CAE, TOEFL). Test pak předkládá každému testovanému úlohy, které co nejvíce korespondují s jeho úrovní angličtiny. Základní princip je dát testovanému co nejtěžší úlohu kterou je ještě schopen vyřešit. Na začátku dostane několik úloh různé obtížnosti pro přibližné zjištění úrovně. Další otázky jsou pak již vybírány na základě předchozích odpovědí. Pro vyhodnocení byla zvolena metoda klasifikátorů (MDT). Adaptivní testování umožňuje zadávat studentům pouze otázky, které jsou pro ně zajímavé. Test se stává nejen konečným hodnocením, ale i pomocníkem v učebním procesu.


Poster session

Postery budou během konference umístěny v atriu FSS MU, odkud budou přenášeny do některých tematicky příhodných sekcí. Můžete si je prohlédnout například během coffee breaků.

Výchovný poradca - významný partner v systéme výchovného poradenstva a prevencie na ZŠ
(JUDr. Zuzana Salajová, Ing. Jana Virágová, Mgr. Marcela Glasová | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

Príspevok prezentuje Národný projekt "Komplexný poradenský systém prevencie a ovplyvňovania sociálno-patologických javov v školskom prostredí". Národný projekt je zameraný na zlepšenie prípravy žiakov na trh práce prostredníctvom modernizácie a inovácie metód a nástrojov používaných v rámci výchovného poradenstva. V príspevku sa zameriame na výstupy Národného projektu získané prostredníctvom aktívneho zapojenia výchovných poradcov zo základných škôl zapojených do Národného projektu. Výchovní poradcovia ako najväčšia cieľová skupina sú nositeľmi dôležitých informácií a praktických skúseností pri práci so žiakmi so špeciálno výchovno-vzdelávacími potrebami a ich rodičmi. Odprezentujeme zaujímavé podnety a postrehy zozbierané prostredníctvom dotazníkov počas Národného projektu od výchovných poradcov a žiakov druhého stupňa základných škôl, ale aj formy aktívneho zapojenia výchovných poradcov do Národného projektu a ich prínos.

Komplexný poradenský systém - KomposyT
(Mgr. Jaroslav Rajcher, Mgr. Lukáš Hajdušek, Mgr. Marek Španko | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

VÚDPaP v rámci realizácie národného projektu s podporou MŠVVaŠ SR a EÚ po trojročnom úsilí odborných tímov projektu, sprístupnil digitálnu pomôcku pre riadenie a modernizáciu komplexného poradenského systému, ktorý sa označuje ako KOMPOSYT. Revolučná digitálna technológia umožní po prvýkrát v histórii poradenského systému online diagnostikovanie klientov prostredníctvom zdigitalizovaných testov a metodík. Prístup do KOMPOSYT-u t.č. získava 1900 odborných zamestnancov školského poradenského systému, z toho 1300 výchovných poradcov v ZŠ, 300 psychológov z CPPPaP a 300 špeciálnych pedagógov z CŠPP. Jedna časť KOMPOSYT-u je určená verejnosti. Tu môžu rodičia a ich deti, ale aj ostatní záujemci z radov verejnosti získavať všetky potrebné informácie o význame systému školského psychologického a pedagogického poradenstva a prevencie napr. pre oblasť porúch učenia, porúch správania a iných sociálno- patologických javov v rodine a v školskom prostredí, ale aj odpovede na otázky správnej voľby povolania. Rodičia, ale aj deti a mládež tu môže získať informácie o možnostiach, ako rôznym poruchám predchádzať a kde možno hľadať odbornú pomoc. Deti a dospievajúci sa dozvedia o možnostiach riešenia svojich problémov v rodine, v škole, vo vrstovníckych skupinách a pod. Prioritne sa KOMPOSYT zameriava na riešenie problémov detí so špeciálnymi výchovnými problémami a na podporu ich uplatniteľnosti na trhu práce. Preto je veľký priestor venovaný zásadám správnej voľby povolania profesionálnej orientácii už v ZŠ. Druhá časť KOMPOSYTu je určená iba odborníkom - psychológom, špeciálnym pedagógom a výchovným poradcom. Po prvýkrát v histórii činnosti školských poradenských zariadení sa budú digitalizované metódy psychologickej a pedagogickej diagnostiky využívať systémovo. Takto získané diagnostické údaje sa budú archivovať tak, aby priebežné sledovanie a práca s klientelou bola nielen multidisciplinárna ale aj dlhodobá s dôrazom na jej preventívny rozmer.

Diagnostika detí zo sociálne znevýhodneného prostredia
(PhDr. Bronislava Kundrátová, PhDr. | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

Príspevok sa zaoberá možnosťami využitia bežne dostupných psychologických diagnostických metód pri posudzovaní školskej spôsobilosti a úrovne kognitívnych schopností rómskych detí nielen v období ich zaškolenia, ale aj počas školskej dochádzky. Na základe posledných poznatkov získaných z longitudinálneho výskumu vývinu kognitívnych schopností u rómskych detí, príspevok prezentuje určité kritické pripomienky k výkonovému spôsobu testovania a obsahovej stránke v súčasnosti používaných diagnostických nástrojov.

Posudzovanie miery rozrušenia odpočinku po indukcii psychosociálneho stresu
(Mgr. Martin Marko, doc. PhDr. Igor Brezina, CSc | Univerzita Komenského v Bratislave)

Psychosociálny stres predstavuje jeden z najvplyvnejších dekompenzačných faktorov, ktorý vedie k rade psychických ťažkostí. Obzvlášť u úzkostlivých jedincov môže stres vyvolávať kognitívnu interferenciu v zmysle intruzívnych, znepokojujúcich myšlienok. V našom príspevku sa venujeme téme, akým spôsobom tieto obavy narúšajú inštruovanú snahu o uvoľnenie a odpočinok, ktorá nasleduje po indukcii akútneho psychosociálneho stresu. Okrem výsledkov randomizovaného experimentu predstavujeme aj charakteristiky a predbežné vlastnosti krátkej škály pre posúdenie miery kognitívnej a emocionálnej interferencie, ktorá bola administrovaná po fáze odpočinku. Najdôležitejšie výsledky sú následne prediskutované.

Použitie a zneužitie Cronbachovej alfy pri hodnotení testovacích metód
(Mgr. Martin Marko | NÚCEM, Univerzita Komenského v Bratislave)

Na základe výsledkov testovania prebiehajúcom v psychologickej diagnostike a vo vzdelávaní, vznikajú závery a rozhodnutia, ktorých validita kriticky závisí od spoľahlivosti využitých posudzovacích metód. Reliabilita nástroja je z tohto dôvodu kľúčovým pojmom pri posudzovaní akéhokoľvek psychologického atribútu. Napriek množstvu alternatív, najvýznamnejším a najpoužívanejším indikátorom kvality testového skóre ostáva sprofanovaný koeficient vnútornej konzistencie - alfa (Cronbach, 1951). Nanešťastie, táto štatistika sa spája s neporozumením, ktoré je rovnako významné aj časté. Predkladaný príspevok sumarizuje skúsenosti s použitím koeficientu alfa, ktoré sme nadobudli v rámci projektu Zvyšovanie kvality vzdelávania na ZŠ a SŠ s využitím elektronického testovania na NUCEM. Postupne identifikujeme najzávažnejšie omyly a problémy, ktoré sa pri používaní tejto štati! stiky opa kovane objavujú. K jednotlivým bodom taktiež ponúkame riešenia, ktoré by mohli prispieť k zlepšeniu odhadu kvality skóre testovacích nástrojov a rozhodnutí, ktoré sa o ne opierajú. Tieto návrhy nachádzajú širšie uplatnenie nie len v oblasti psychodiagnostiky, ale aj pri hodnotení vzdelávacích testov a pri adaptívnom či elektronickom testovaní.

Špecifiká psychologického poradenstva pre deti so sluchovým postihnutím
(PhDr. Ľubica Kročanová | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie, Bratislava

Cieľom nášho príspevku je poukázať na problematiku psychologickej starostlivosti o deti so sluchovým postihnutím a na možnosti psychologickej diagnostiky poskytovanej týmto klientom. Uvádzame aj niektoré negatívne faktory pôsobiace v psychologickom poradenstve zameranom na deti so sluchovým hendikepom (napr. evidentný nedostatok psychológov zaoberajúcich sa touto problematikou či chýbajúce špecifické metódy práce zohľadňujúce sluchové postihnutie detského klienta).

Riadenie a konštruovanie kariéry. Validizácia Medzinárodnej škály kariérových adaptačných schopností
(Mgr. Lenka Martinkovičová, PhD. | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

V rámci nášho výskumu sme sa zamerali na koncept riadenia kariéry, konkrétne na konštrukt kariérovej adaptability, ktorý naznačuje pripravenosť a zdroje jednotlivca pre zvládanie úloh v rámci profesijného vývinu, rozvoja a profesijných tranzícií (Savickas, 2005). Kariérovej adaptabilite sa doposiaľ výskumy na Slovensku nevenovali. Ukutočnili sme validizáciu Medzinárodnej škály kariérových adaptačných schopností (CAAS International 2.0) na vzorke vysokoškolských študentov (N = 1331), ktorá v našich podmienkach doposiaľ nebola použitá. Použili sme nástroje: Medzinárodná škála kariérových adaptačných schopností (CAAS), Škála všeobecnej sebaúčinnosti (GSES), Rosenbergova škála všeobecného sebahodnotenia (RSES), NEO päťfaktorový osobnostný inventár (NEO FFI) a socio-demografický dotazník. Naše prínosy zahŕňajú: 1) adaptáciu a validizáciu nástroja na meranie kariérových adaptačných schopnosti na populácii vysokoškolských študentov; 2) preskúmanie a zistenie súvislostí kariérovej adaptability a ďalších premenných (sebahodnotenia, sebaúčinnosti a osobnostných charakteristík na základe päťfaktorového modelu osobnosti), ako aj socio-demografických charakteristík a 3) formulovanie odporúčaní nielen pre využívanie tohto nástroja v rámci výskumu a praxe.

Využívanie psychodiagnostických nástrojov v praxi CPPPaP na Slovensku.
(PhDr. Dagmar Kopčanová a PhDr. Eva Farkašová, CSc. | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie v Bratislavě)

Autorky prinášajú pohľad na komparáciu minulého a súčasného poradenského procesu v podmienkach slovenských centier pedagogicko-psychologického poradenstva a prevencie (CPPPaP ) a používanie najčastejších psychodiagnostických nástrojov odbornými pracovníkmi – psychológmi. Diskutujú možnosti zvýšenia úrovne diagnostiky klientov prostredníctvom využívania najnovších psychodiagnostických techník , ale aj vzdelávania a supervízie odborných pracovníkov, ktoré sú - okrem iného, aj jedným z čiastkových cieľov Národného projektu Výskumného ústavu detskej psychológie a patopsychológie na Slovensku.


„Křeslo pro hosta“ s prof. Vladimírem Smékalem

Po vzoru televizního formátu, který pamětníci dobře pamatují, vystoupí u příležitosti svých 80. narozenin muž, který je s historií tuzemské psychologické diagnostiky nerozdílně spjat. Muž, který zažil jak zákaz používání testů, samizdatovou éru, dobu státních nakladatelství i přechod ke komerčnímu vydávání psychodiagnostických nástrojů, Prof. Vladimír Smékal. Spolu s konferenciérem doc. Lubošem Kostroněm a publikem z účastníků konference se pojďme společně zamyslet nad tím, jaké nám minulost česko-slovenské diagnostiky nabízí poučení.


Testování v multikulturní společnosti

Garant sekce: PhDr. Jana Zapletalová | Národní ústav pro vzdělávání
Palčivá otázka: Jak dostát potřebě objektivního psychologického testování dětí z odlišného kulturního a jazykového prostředí? Které diagnostické nástroje a metody jsou v tomto kontextu vhodné, z těch, které jsou dostupné i těch, které momentálně v českém prostředí chybí? Lze to řešit jen vylepšováním metod, nebo potřebují psychologové nějaké nové kompetence?

Multicultural assessment, assessment of multiple cultures, and multiple cultures of assessment: Notes from research
(Elena Leonidovna Grigorenko, Ph.D. | Yale School of Medicine, Child Study Center)

In this presentation, Dr. Grigorenko will sample studies from her laboratory that illustrate the utilization of assessment in descriptive, comparative, and predictive cultural studies. She will particularly focus on studies of cognitive and adaptive functioning exemplifying the lab’s experience in a variety of countries and cultures around the world.
Český překlad: V této prezentaci Dr. Grigorenko představí ukázky práce její laboratoře, které ilustrují využití psychologické diagnostiky v deskriptivních, komparativních a prediktivních kulturních studiích. Zaměří se zejména na studie kognitivního a adaptivního fungování, kterým věnovala v různých zemích a kulturách po celém světě.

Diagnostika kognitivních schopností napříč různými kulturními prostředími
(PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D. | Katedra sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity)

V tomto příspěvku bych ráda představila nástroj (ve formě krátké počítačové hry) na měření různých aspektů kognice a jeho využití. Tento software testuje schopnost vizuální percepce, pozornosti, usuzování a kategorizace. Vycházím z předpokladu, že kognitivní schopnosti včetně myšlení jsou utvářeny kulturou, v níž se člověk od narození vyskytuje. Budu prezentovat výsledky týkající se výzkumu kategorizace u dětí na počátku školní docházky (věk mezi 5 -8) roky z různých sociálních prostředí. Výsledky výzkumu zhruba 200 dětí ukazují, že romské děti se při kategorizování řídí více vztahově-funkčním aspektem (např. přiřazují k sobě častěji chléb a nůž), což má blíže k východnímu kognitivnímu stylu, zatímco děti z většinové společnosti preferují při kategorizaci analytické hledisko typické pro západní kognitivní styl (např. častěji přiřazují do dvojice chléb a bagetu). Cílem je poukázat na odlišný kulturní kontext, z něhož děti pocházejí, a odlišné způsoby myšlení a řešení problémů, které jsou pro ně přirozené. V obecné rovině se snažím upozornit na problematiku tzv. kulturně spravedlivých či nezávislých testů a zamyslet se nad tím, zda je tento koncept vůbec možný (v oblasti testování kognitivních schopností).

Vývoj metody posuzování adaptivních dovedností s ohledem na specifika romské menšiny v ČR
(Mgr. Matěj Seifert, Dipl.-Psych. Jeannette Kovaříková | Národní ústav pro vzdělávání)

Adaptivní dovednosti dítěte jsou konstruktem, který vyjadřuje schopnost dítěte obstát v běžných situacích každodenního života, tj. jednat v nich s věku přiměřenou mírou samostatnosti a zodpovědnosti. Deficity v adaptivních dovednostech jsou významnou součástí klinického obrazu u dětí s různými typy obtíží, u kterých je posouzení profilu adaptivních dovedností nezbytné také pro nastavení vhodných psychologických i pedagogických intervencí. Deficity adaptivních dovedností jsou dle DSM-5 jedním ze tří základních diagnostických kritérií mentálního postižení. Vzhledem k tomu, že v České republice v současnosti neexistuje metoda, která by umožňovala komplexní posouzení adaptivních funkcí dítěte vůči aktuální normě v dostatečně širokém věkovém pásmu, zahájil Národní ústav pro vzdělávání vývoj škály adaptivních dovedností. V příspěvku připravovaný nástroj představíme, a dále se budeme věnovat tomu, jaké postupy jsme zvolili, aby metoda dostatečně spolehlivě fungovala nejen u dětí z běžné populace, ale také u dětí z romské menšiny.

Výkon bilingválnych jednotlivcov pri psychodiagnostickom vyšetrení kognitívnych funkcií v ich prvom a druhom jazyku
(Mgr. Erika Momková | Katedra psychológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave)

Otázka psychologického testovania dvojjazyčného jednotlivca je aktuálna pre európske krajiny, ako napr. Slovensko, Česká republika, Rumunsko, Srbsko, Chorvátsko atď., kde žije veľké percento národnostných menšín, ale tiež aj pre krajiny mimo Európy, napr. USA. Domnievame sa, že testovanie v druhom jazyku môže znevýhodniť bilingválneho jednotlivca a viesť k podaniu zhoršeného výkonu, neodrážajúceho reálnu úroveň kognitívnych funkcií. Psychologický posudok postavený na skreslených dátach môže následne viesť k rôznym formám stigmatizácie klienta a až k diskriminácii. Sme toho názoru, že je potrebné vedecké overenie súvislosti medzi jazykom testovania a kognitívnym výkonom bilingválnych jednotlivcov, čo predstavovalo i cieľ nášho výskumu.


Diagnostika v kariérovém poradenství a personální psychologii

Garant sekce: Mgr. Kateřina Hašková | Katedra psychologie, FSS MU
Palčivé otázky: V oblasti kariérového poradenství a personální psychologie je často zastávána jedna ze dvou extrémních pozic. První je prodávání výsledků psdg metod (často jen minimálně interpretovaných), druhá je naopak odmítání psdg metod celkově jako neužitečného zdroje informací (často v návaznosti na zklamání z nedostatečné validity). Co chybí tomu, aby mohly být psdg nástroje (zejména ty standardizované) v této oblasti úspěšně využívány? Pracovat lépe s tím, co je k dispozici? Hledat nové metody? Nebo rezignovat a spolehnout se na interakci klient-poradce?

Profesní psychodiagnostika na střední škole – vývoj služby, zapojení pedagogů a sociálního okolí studenta. Přehled používaných metod se zaměřením na práci s časovou osou. (PhDr. Kristina Březinová, Mgr. Veronika Vitošková, PhD. | Gymnázium Praha 5, Na Zatlance, a Gymnázium Jana Palacha Pracha, Pštrossova)

Příspěvek se zaměřuje na vývoj služby profesní psychodiagnostiky, konkrétně na porovnání modelů dvou středních škol. Jsou specifikovány dovednosti, které jsou v rámci profesní psychodiagnostiky analyzovány. Aplikace psychodiagnostiky v praxi a návaznost dalších metod – další sebeprožitkové aktivity, zapojení pedagogů, rodiny. Přehled používaných psychodiagnostických metod se zaměřením na práci s časovou osou. Časová perspektiva je jedna je pojímána jako svébytný způsob vztahování se ke třem časovým dimenzím – minulosti, přítomnosti, budoucnosti (Zimbardo, Boyd, 1999). Rozšířený časový obzor žáka, co se týče orientace na budoucnost, může mít pozitivní vliv na realizaci dílčích cílů, regulaci vlastních vzdělávacích aktivit a na školní práci (Nuttin, 1980). Rozšířený časový obzor je jednou z analyzovaných dovedností, která zahrnuje postoje, způsob myšlení a hodnotovou orientaci studenta. Prezentace obsahové analýzy vzorku písemných úvah studentů na téma „moje budoucnost“. Analýza vybraných kazuistik studentů se silnou orientací na budoucnost ve vztahu k osobnostním charakteristikám a školní práci.

Inovácia a digitalizácia nástrojov výchovného poradenstva na Slovensku
(Mgr. Martina Slovíková, Mgr. Hedvika Lipovská a Mgr. Gabriela Bohacsová, Mgr. Martin Martinkovič, Ph.D. | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie)

Príspevok prezentuje Národný projekt “Komplexný poradenský systém prevencie a ovplyvňovania sociálno-patologických javov v školskom prostredí.” Zameriame sa na prezentovanie produktov projektu, ktoré súvisia s diagnostickým a poradenským procesom. Informačný systém KomposyT ponúka užívateľom z radov odborných zamestnancov systému výchovného poradenstva využívať digitálne formy diagnostických metód. Najväčšou prednosťou IS je možnosť efektívne štandardizovať diagnostické metodiky, archivovať výsledky a zbierať výskumné dáta. Časť príspevku bude venovaná prezentácii metodiky “Poradenstvo hrou,” ktorá obsahuje viacero hier orientovaných na podporu poradenského a diagnostického procesu. Národný projekt sa zameriava na zlepšenie prípravy žiakov na trh práce, prostredníctvom modernizácie a inovácie metód a nástrojov používaných v rámci výchovného poradenstva.

Psychodiagnostické metody v kariérovém poradenství a HR (doc. Iva Kirovová | Katedra psychologie FF UK)

I u nás dochází k rozvoji kariérového poradenství a řízení a rozvoje lidských zdrojů. Jedná se o interdisciplinární a multidisciplinární problematiku, ve které působí nejen psychologové. Jsou používány různé druhy metod, včetně psychodiagnostických. Používají je pouze psychologové? Jsou tyto metody aplikovány v souladu s teoretickými východisky metod? Jsou dodržovány obdobné postupy při jejich aplikaci a interpretaci jako v zahraničí, např. v případě AC nebo DC?

Osobnost jako prediktor výskytu kontraproduktivního pracovního chování
(Mgr. Lucie Rubenová, PhDr. Luděk Stehlík | Assessment Systems)

Cíle prezentované studie: Lokální souběžná kriteriální validizace šesti škál Hoganova osobnostního inventáře (HPI), které měří ty osobnostní charakteristiky, které jsou u lidí spojeny s vyšší, nebo naopak nižší pravděpodobností výskytu kontraproduktivního pracovního chování (KPCH). Výzkumný soubor: Kombinace příležitostného a náhodného výběru n = 74 zaměstnanců ze soukromé bankovní instituce na Slovensku, z nichž polovina podle hodnocení zaměstnavatele ne/vykazovala prvky KPCH. Výsledky: Skupiny zaměstnanců ne/vykazujících prvky KPCH se systematicky liší v testových skórech na pěti ze šesti škál, které měří osobnostní charakteristiky, které souvisí s mírou výskytu KPCH. S nárůstem testového skóru na pěti ze šesti sledovaných škál se nenulově snižuje, resp. zvyšuje šance na výskyt KPCH. Těsnost zjištěného vztahu mezi osobnostními prediktory a KPCH je srovnatelná s velikostí efektu odhadnutou v provedených meta-analytických studiích. Další diskuse: Testy integrity a využití osobnostní psychodiagnostiky pro odhalení rizikových tendencí. Etická otázka „onálepkování“ testovaného jako ne/rizikového a citlivost zpětné vazby a formy interpretace.


Propojení diagnostické práce s intervencí na školách

Garant sekce: Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. | Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Palčivá otázka: Jak by měla vypadat diagnostická práce, jejímž hlavním výstupem je doporučení vzdělávací podpory pro dítě se specifickými vzdělávacími potřebami? Jakým způsobem ideálně provázat tuto diagnostickou práci s potřebami odborníků, které vzdělávací podporu poskytují?

Assessment in the service of intervention: A UK perspective
(Tony Cline, Ph.D. | Educational Psychology Group, University College London)

Assessment will only serve intervention if it is explicitly designed to do so. In the UK an influential review of research published 17 years ago led to a wider appreciation of the potential value of “formative assessment”. This has had a significant impact on both teaching practices and education policy. It is now widely accepted that evidence about students’ learning can be used successfully to adjust the teaching they receive in order to meet their needs more effectively. Key strategies of assessment for learning will be outlined with particular attention to the provision of carefully designed feedback that can help learners to progress. But how far can such approaches meet the needs of students from linguistic minority communities in UK schools? I will discuss the dilemmas that that question presents and illustrate one possible solution - a strategy for curriculum based assessment which is based on a simple model of language proficiency that is readily accessible to teachers. Assessment in the service of intervention in schools in multicultural areas must, among other things, examine the match between the language used in classroom tasks and the language skills in a student’s repertoire.
Český překlad: Psychologická diagnostika slouží intervenci pouze tehdy, pokud je pro to explicitně vytvořena. Ve Spojeném království byl před 17 lety publikován vlivný přehled dosavadních výzkumů, který vedl k širšímu docenění potenciálu formativního vyšetření. To mělo významný efekt na výukové metody i vzdělávací politiku. Nyní je široce přijímanou skutečností, že výsledky formativní diagnostiky mohou být využity pro přizpůsobení výuky tak, aby lépe vyhovovala jeho vzdělávacím potřebám. Nastíním klíčové strategie posuzování procesu učení a speciální pozornost bude věnována poskytování zpětné vazby, která může žákovi pomoci se dále rozvíjet. Do jaké míry může tento přístup vyhovět potřebám studentů z jazykových menšin v britských školách? Budu diskutovat dilemata spojená s touto otázkou a načrtnu jedno z možných řešení – strategii pro vyšetření založené na kurikulu, které je založeno na jednoduchém a pro učitele přístupném modelu jazykových dovedností. Vyšetření ve službách intervence na školách v multikulturních oblastech musí, mimo jiné, prozkoumat soulad mezi jazykem užívaným ve školní třídě a jazykovými dovednostmi studenta.
Handout příspěvku v českém jazyce ke stažení.

Zpráva z vyšetření: Komu jaké informace patří a nepatří? (PhDr. Jana Zapletalová | Národní ústav pro vzdělávání)

Zpráva z vyšetření je nedílnou součástí diagnostického procesu v ŠPZ. Ačkoliv mezi odborníky existuje shoda v otázce, které části zprava má obsahovat a jaké oblasti pokrývat, skutečný obsah a provedení zpráv jsou často na jednotlivých pracovištích velmi různorodé. Jak by tedy zpráva z vyšetření měla nebo neměla vypadat? Dále se dotkneme povinnosti pracovníků poradenských zařízení automaticky odesílat škole doporučení vzdělávací podpory pro žáka, která přichází s novým školským zákonem. Jak by měla vypadat tato doporučení ve srovnání se zprávou z vyšetření? Jak se budou lišit doporučení pro jednotlivé typy příjemců (např. škola, zájmové vzdělávání, další účastníci na vzdělávání žáka).

Dotazníky postojov k znevýhodneným žiakom CATCH-R a MATIES (Mgr. Jakub Valovič | Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania)

Zvyšujúca sa heterogénnosť školských tried - či už hľadiska etnického zloženia triedy alebo častejšieho výskytu porúch správania alebo učenia - spolu so záväzkom prechodu k inkluzívnemu vzdelávaniu prináša do vyučovania nové situácie a problémy. Dostupnou možnosťou ako predikovať dlhodobé tendencie v správaní žiakov a učiteľov voči žiakom so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami, alebo zisťovať súčasný stav v konkrétnej tirede alebo škole, predstavujú dotazníky merajúce postoje voči takýmto žiakom.
Dotazníky CATCH-R (Chedoke-McMaster attitudes towards children with handicaps) a MATIES (Multidimensional attitudes toward inclusive education scale) predstavujú veľmi dostupné nástroje na zisťovanie postojov voči inklúzii znevýhodnených žiakov v bežných triedach. V príspevku sa zameriavame na psychometrickú analýzu týchto postojových dotazníkov určených pre žiakov (CATCH-R) a učiteľov (MATIES). Zistili sme, že faktorová štruktúra dotazníka CATCH-R nezodpovedá teoretickej koncepcii troch zložiek postojov. Taktiež sa v rámci neparametrickej IRT analýzy Mokkenovym modelom monotónnej homogenity ukázalo, že dve položky dotazníka fungujú v slovenskom výskumnom výbere opačne, ako v pôvodnom kanadskom výbere. Na základe týchto zistení sme dospeli k skrátenej verzii dotazníka CATCH-R, ktorá má jednofaktorovú štruktúru a neobsahuje kultúrne závislé položky. Štruktúra dotazníka MATIE! S zodpove dala teoretickej koncepcii lepšie ako dotazník CATCH-R a tiež sme nezistili výrazné rozdiely oproti analýzam prevedeným na pôvodnom výskumnom výbere. Vo všeobecnosti poskytujú tieto dotazníky veľmi jednoduchý a nenáročný spôsob merania postojov. Reliabilitu a validitu dotazníka CATCH-R je však nutné zlepšiť – napríklad odstránením položiek, ktorých psychometrické vlastnosti nie sú optimálne a nevyužívaním trojfaktorového modelu postojov.

Školní poradenské pracoviště a péče o žáky se (speciálními) vzdělávacími potřebami – kazuistika
(Mgr. Barbora Neuwirtová | Národní ústav pro vzdělávání)

Ve svém příspěvku představím posluchačům formou kazuistiky úplné školní poradenské pracoviště a jeho činnost. Na tomto příkladu chci ilustrovat principy užitečné a efektivní péče o žáky a způsoby, jakými členové ŠPP poskytují žákům podporu. Popsat jednotlivé roviny poskytování této podpory - rovinu koordinace, poskytování metodické podpory i realizace přímé podpory žákům, učitelům i rodičům. Diskutovat o tom, jaké jsou možnosti, ale také limity členů ŠPP v poskytování poradenských služeb.

Diagnostické možnosti sociálneho začlenenia nepočujúcich žiakov vzdelávaných v bežných školách
(PhDr. Katarína Zborteková | Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie, Bratislava)

Ukazovateľom zmysluplnosti a úspešnosti školskej integrácie detí so zdravotným postihnutím je získanie akademických spôsobilosti, širšie možnosti uplatnenia na trhu práce a úspešne začlenenie sa do majoritnej spoločnosti. V rámci projektov VEGA sme sa okrem longitudinálneho sledovania rozvoja kognitívnych a osobnostných charakteristík integrovaných nepočujúcich žiakov výskumne zaoberali aj problémom ich sociálneho začlenenia medzi počujúcich rovesníkov. Sociálna integrácia sa u detí s poruchou sluchu a narušenou komunikáciou spája s viacerými obmedzeniami a neprebieha automaticky v rámci vzdelávacieho procesu. V príspevku informujeme o diagnostických postupoch, ktoré sme zostavili a overili s cieľom identifikácie špecifík ich sociálneho začlenenia.


Diagnostika kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií

Garant sekce: Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D | Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta University Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Palčivá otázka: Je současná praxe vyšetření kognitivních funkcí u schizofrenie validní? Proč potřebujeme specifické testy zaměřené na diagnostiku kognitivního deficitu u schizofreniků a nestačí nám dosud využívané nástroje na testování kognitivních schopností? Jaké jsou jednotlivé testy, které by validně testovaly kognitivní deficit u tak specifické populace jako jsou schizofreničtí pacienti?

Praktické zamyšlení nad možnostmi a limity dostupných psychodiagnostických metod při vyšetřování kognitivního deficitu u pacientů s dg. F2. (Mgr. Rastislav Žirko; MUDr. Irena Žirková | Psychiatrická klinika Fakultní Nemocnice Hradec Králové)

V příspěvku jsou prezentovány praktické zkušenosti s aktuálními psychodiagnostickými bateriemi (MATRICS, SCOT) při vyšetřování kognitivního deficitu u pacientů s dg. schizofrenie. Sledování míry kognitivního postižení osob s dg. schizofrenie je nezbytné z mnoha praktických hledisek (např. při prvokontaktu s psychiatrií pro určení diagnózy, zhodnocení efektu resocializačního programu stacionáře, při rediagnostice pro vyjádření se k řidičskému oprávnění ad.), v příspěvku z perspektivy těchto praktických potřeb diskutujeme na základě zkušeností výhody a nevýhody dostupných, v ČR do různé míry standardizovaných, psychodiagnostických metod (jako je Paměťový test učení, Verbální fluence, ROCFT, TMT, Hanojská a Londýnská věž, Číselný čtverec, Stroopův test, WCST, subtesty WAIS-III), které bývají v praxi spojovány do obsáhlejších výzkumných baterií (např. MATRICS či Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha), nebo naopak rychlých screeningových pomůcek (např. baterie B-CATS, nebo v ČR adaptovaný SCOT). Příspěvek dále prezentuje vlastní studii 50 ambulantních pacientů s dg. F2 v kompenzovaném stavu, kteří byli vyšetřeni obsáhlejší testovou baterií inspirovanou MATRICS. Druhou autorskou studií prezentovanou v tomto příspěvku je použití vlastní experimentální verze screeningové baterie B-CATS inspirované studií I. Hurfordové (2011) použité pro potřebu zorientování se v míře kognitivního deficitu u pacientů denního stacionáře pro osoby s psychotickým onemocněním.

Kognitivní komplexita a poruchy myšlení u psychotických pacientů: pohled teorie osobních konstruktů
(Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. | Psychologický ústav AV ČR)

Příspěvek představuje konstruktivistickou diagnostiku kognitivních poruch u psychotických pacientů. V 60. letech minulého století navrhl Don Bannister zaměřit se u psychotických pacientů na zjišťování kognitivní komplexity namísto klasické diagnostiky kognitivního deficitu či poruch myšlení. Kognitivní komplexita ve smyslu extrémního rozvolnění vazeb mezi konstrukty, pomocí nichž předvídáme chování ostatních lidí, má vysvětlovat příčiny kognitivní poruch. Další autoři pomocí této teorie vysvětlovali i formování dalších symptomů (bludy, halucinace). Výhodou tohoto přístupu je identifikace procesů, které vedou ke vzniku kognitivních poruch, což má rovněž implikace pro psychoterapii. Empirický výzkum však ukázal nejednoznačné výsledky a vyvinutý test pro detekci poruch myšlení se v praxi nerozšířil. To však lze vysvětlit metodologickými nedostatky starších ! studií. Konstruktivistická diagnostika kognitivních poruch je stále alternativou hodnou propracování.

Komplexní posouzení kognitivních funkcí u nemocných schizofrenií – česká verze standardizovaného nástroje MATRICS
(Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D | Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta University Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze)

Porucha kognitivního výkonu se chápe jako jádrový příznak u schizofrenie. Tento příznak může vést ke zhoršení psychosociálního fungování a kvality života u nemocných. Přesný popis a kvantifikace míry kognitivního deficitu je proto důležitou součástí diagnostiky a léčby schizofrenie. Konsorcium MATRICS ve snaze sjednotit výzkumné snahy vytvořilo Standardní baterii pro vyšetření kognitivních funkcí u schizofrenie (MCBB: MATRICS Consensus Cognitive Battery). Testový materiál MCBB dosud nebyl kompletně převeden do češtiny. Náš výzkum se zaměřil na detailní přehled všech testů zahrnutých do baterie MCBB, hodnotí stav jejich použitelnosti v české verzi, dále popisuje vývoj pilotní studie MCBB, která zahrnuje překlad, zpětný překlad administrace, skórování a vyhodnocení všech testů. Zpřístupnění české verze MCBB tak umožňuje použít tento nástroj v klinické i! výzkumn é praxi pro stanovení míry kognitivního deficitu, vývoj a sledování kognice v čase a v neposlední řadě pro interpretaci efektivity remediace a jako standardní mezinárodně srovnatelné měřítko pro klinický výzkum schizofrenie.

Komplexní posouzení kognitivních funkcí standardizovaným nástrojem MATRICS u nemocných se schizofrenií v klinické praxi
(Mgr. Jiří Michalec | Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze)

Příspěvek jednak na základě analýzy dat z reprezentativního souboru pacientů se schizofrenií (SCH) prezentuje strukturu kognitivního deficitu měřeného nástrojem MATRICS. Představeny jsou také předběžné výsledky o vztahu úrovně kognitivní výkonnosti a psychosociálního fungování pacientů se SCH. Soubor zahrnuje SCH pacienty bezprostředně po první atace, a také dlouhodobě nemocné. Na základě dosavadní zkušenosti z praxe na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a dostupných dat je také probírána klinická užitečnost nástroje MATRICS – například v rámci diferenciálně diagnostických úvah při podezření na prvoataku SCH. Zvažovány jsou také přednosti a limity nástroje MATRICS oproti běžně používaným metodám v psychodiagnostické klinické praxi: WAIS-III a Rorschachova metoda.


Diagnostika jazykových a předčtenářských schopností

Garant sekce: PhDr. Filip Smolík, PhD. | Psychologický ústav AV ČR
Palčivé otázky: Jak rozšířit povědomí o vývojové dysfázii a slabých jazykových schopnostech, zejména o jejich dopadech na jiné oblasti než čtení? Měli bychom fonologické uvědomování a jazykové schopnosti testovat vždy společně? Jaká by měla být dělba práce a odpovědnosti v diagnostice a intervenci mezi psychology a logopedy? Jak mají logopedi provádět diagnostiku, když nejsou v psychodiagnostice formálně vzděláváni? Jak upoutat pozornost psychologů k jazykové problematice?

Potrebujeme diagnostiku fonematického uvedomovania?
(Prof. PhDr. Marína Mikulajová, CSc., PhDr. Miroslava Schöffelová Nováková, PhD. | Paneurópska vysoká škola, Fakulta psychológie, VŠCHT Praha)

Fonematické uvedomovanie je schopnosť uvedomovať si fonémovú štruktúru slov v hovorenej reči. Skúma sa prevažne vo vzťahu k nadobúdaniu gramotnosti a považuje sa za kľúčový prekurzor čítania slov na modeli angličtiny. Príspevok prináša stručné zovšeobecnenie súčasných poznatkov a výskumných zistení autoriek o fonematickom uvedomovaní z viacerých hľadísk: vývinového, typológie jazyka a normality/vývinovej poruchy. Výsledky na modeli slovenčiny ukazujú, že fonematické uvedomovanie je komplexná jazykovo-kognitívna schopnosť, ktorá sa vyvíja čiastočne intuitívne, o miere jej osvojenia sa dá usudzovať na základe typológie chýb a jej „vyššie formy“ majú úzky vzťah k čítaniu, ale najmä k písaniu slov; z detí, ktoré mali v predškolskom veku slabé fonematické uvedomovanie (<25. percentil), bude mať približne 40 % slabé výkony v čítaní a písaní slov aj na konci 2. roč. ZŠ; deti s narušeným vývinom reči (vývinovou dysfáziou) majú oslabené fonematické uvedomovanie, ale intenzívny tréning už v predškolskom veku prináša veľmi dobré výsledky: bezprostredne po intervencii dosahujú výkony porovnateľné s rovesníkmi v danej schopnosti a jeden rok po intervencii aj v čítaní a písaní slov. Osobitnou témou je fonematické uvedomovanie u detí s poruchou sluchu. Okrem vývinového modelu sa diagnostika fonematického uvedomovania uplatňuje aj u pacientov s afáziou, alexiou a agrafiou.

Učit nebo neučit písmena v předškolním věku ? Aneb hodnocení efektivity intervence v oblasti raných gramotnostních dovedností.
(PhDr. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D. (FHS UK v Praze))

Příspěvek představí výsledky dvouleté intervenční studie efektivity tréninku klíčových dovedností pro rozvoj počátečního čtení a psaní. Shodně (i různých evropských jazycích) identifikuje výzkum dva klíčové předpoklady pro rozvoj počátečního čtení a psaní v alfabetických pravopisných systémech (Caravolas et al 2012): dovednost vědomě manipulovat se slovy na úrovni fonémů (fonematické povědomí) a znalost písmen abecedy. Tyto dvě dovednosti a jejich vztah k rozvoji počátečního čtení a psaní sledovala naše intervenční studie (cca 160 dětí z českých mateřských škol ve věku 4, 5 let na počátku studie.) V rámci studie byly děti rozděleny do tří skupin tak, aby odlišnou formou postupovaly 10 týdnů trvající trénink fonematického povědomí a znalosti písmen. Jedna skupina dětí nepodstoupila trénink ani v jedné ze sledovaných dovedností. V rámci studie dokládáme efektivitu obou forem tréninku (trénink fonematického povědomí a trénink znalosti písmen) ve vztahu k rozvoji obou pre-gramotnostních dovedností i ve vztahu k počátečním gramotnosti a to ve dvou časových rovinách: bezprostředně po skončení tréninku a v odstupu 8 měsíců. Výsledky naší studie dokládají trénink písmen (názvů i zvuků, které k písmenům patří) jako nejsilněji stimulující vývoj znalosti písmen (stejné ale neplatí pro trénink fonematického povědomí) i jako nejsilněji stimulující rozvoj počátečního čtení a psaní.

Vývoj testu opakování vět pro diagnostiku dětského jazyka
(PhDr. Filip Smolík, PhD., PhDr. Ilona Bytešníková, PhD. | Psychologický ústav AV ČR, PedF MU)

Ve výzkumu dětského jazyka je dobře ověřeno, že děti mají problémy s opakováním jazykových struktur, které samy nedokážou spontánně produkovat. Toho lze využít v diagnostice; administrace sady vět, které mají děti opakovat, je mnohem snadnější než analýza spontánní produkce dětí, a zároveň snadno porovnatelná mezi dětmi. Úloha opakování vět je proto součástí různých baterií pro diagnostiku jazykového vývoje v angličtině a jiných jazycích. Existuje i jako samostatný test. Příspěvek informuje o tvorbě a standardizaci české úlohy opakování vět, která navazuje na výzkumné využití úlohy prvním autorem (Smolík, Vávrů, 2014). Standardizace probíhá na vzorku 600 dětí od 4 do 6 let věku, pro ověření validity byl dětem rovněž administrován test receptivní slovní zásoby a gramatické produkce. V příspěvku zhod! notíme p sychometrické charakteristiky metody a zjištěné údaje o validitě a konzistenci metody.

Hodnocení jazykových a čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií (Mgr. Eva Richterová | FHS UK)

Mnohé studie ukazují, že narušení jazykového vývoje je rizikovým faktorem při osvojování čtení v jeho raných i pokročilejších fázích, což ovlivňuje i proces získávání navazujících teoretických poznatků a vzdělání jako takového. Příspěvek představí analýzu diagnostického profilu dětí s vývojovou dysfázií na počátku školní docházky, a to se zaměřením na rané čtenářské a související jazykové dovednosti. Protože diagnostická kritéria vývojové dysfázie nejsou jednotná, v příspěvku zazní i prezentace diagnostického modelu inspirovaného koncepcí Ch. Hulma a M. Snowlingové, která se zaměřuje na specifické narušení jednotlivých jazykových rovin u vývojové dysfázie. Budou také představeny první výsledky longitudinální studie dětí s vývojovou dysfázií, které byly sledovány od počátku prvního ročníku do poloviny druhého ročníku. Pozornost bu! de věnov ána hodnocení míry narušení jednotlivých jazykových rovin (morfosyntaktické, sémantické i fonologické), hodnocení výkonů v oblasti počátečního čtení i v rovině porozumění čtenému, a to ve srovnání s běžnou populací.


Psychometrika

Garant sekce: Mgr. Hynek Cígler | Katedra psychologie FSS MU
Palčivá otázka: Jsme v České (a Slovenské) republice schopni zajistit moderní postupy pro řešení náročnějších psychometrických otázek?

Skúsenosti s využitím IRT modelov pri skúmaní psychometrických vlastností diagnostických metód
(Mgr. Martin Hulín PhD., Mgr, Paulína Nekorancová PhD. | Výskumný ústav destkej psychológie a patopsychológie)

Predpoklady klasických teórií testov, ktoré dominujú pri tvorbe, overovaní a využívaní psychologických testov, nie sú častokrát splnené či overované, čo môže mať závažné dôsledky najmä pri využití testov v diagnostike či poradenstve. Napríklad predpoklad o rovnocennom príspevku položiek k výslednému skóre testu je zvyčajne porušený/neoverený, a tak aj rovnaké skóre, avšak vypočítané z rôznych hodnôt odlišných položiek môže z diagnostického hľadiska predstavovať riziko chybného či nesprávneho diagnostikovania klienta s prípadným problémom a naopak.
Cieľom príspevku je oboznámiť účastníkov s využitým teórie odpovede na položku (IRT) pri overovaní psychometrických vlastností a štandardizovaní vybraných osobnostných a výkonových testov v rámci národného projektu „KOMPLEXNÝ PORADENSKÝ SYSTÉM PREVENCIE A OVPLYVŇOVANIA SOCIÁLNO-PATOLOGICKÝCH JAVOV V ŠKOLSKOM PROSTREDÍ“. IRT modely ponúkajú niekoľko dôležitých výhod oproti prístupu klasickej teórie testov a môžu výraznejšie prispieť k efektívnejšej diagnostike a poradenstvu. Tým, že v IRT modeloch je základnou jednotkou položka a nie test, umožňujú overiť dôležité vlastnosti položiek (diskriminačnú silu či obtiažnosť) vo vzťahu k latentnej schopnosti nezávisle na teste či vzorke. Na príklade využitia IRT v osobnostnom/výkonovom teste poukážeme na rozdiely s klasickým prístupom. Navyše dnes už voľne dostupné štatistické prostredie R umožňuje relatívne ! jednoduch o aplikovať a využiť IRT modely v praxi.

Porovnání ipsativních a normativních psychodiagnostických metod z hlediska psychometrických charakteristik
(Mgr. Dávid Rédli | Psychologický ústav FF MU)

Použitie ipsatívnych nástrojov sa odôvodňuje ich pozitívnymi účinkami, ako napríklad zníženie nežiadaného „response bias“ a získanie viac diferencovaných výsledkov. Naopak, najväčším problémom, ktorý prinášajú viac-dimenzionálne ipsatívne nástroje sú závislosti medzi jednotlivými škálami a relativita výsledkov. Cieľom výskumu bolo vyvinúť zmiešaný „polo-ipsatívny“ nástroj, zmiešaním niektorých ipsatívnych a normatívnych vlastností, a tým znížiť obmedzenia charakteristické pre ipsatívne nástroje. K tomu bol použitý NEO-FFI osobnostný inventár, ktorý bol pre tento účel špeciálne upravený. Následne bol administrovaný aj v polo-ipsatívnej, aj v normatívnej forme. Po spracovaná dát sa ukázalo, že obe verzie dosahovali porovnateľné výsledky. Tiež sa ukázalo, že polo-ipsatívna forma zredukovala niektoré obmedzenia typické pre ipsatívne nástroje, a tým! umožnil a použitie širšej škály štatistických metód na vyhodnotenie vlastností psychometrického nástroja. Aj napriek tomu, niektoré zložitejšie štatistické metódy ako faktorová analýza nemohli byť použité na túto formu testu. V neposlednom rade, pozitívne účinky spájané s ipsatívnymi nástrojmi neboli pozorované. Preto sa odôvodnenie používania ipsatívnych alebo polo-ipsatívnych nástrojov nepotvrdilo.

Možnosti standardizace psychologického testu na příkladu testu TIM - nepříliš používané psychometrické postupy
(Mgr. Hynek Cígler | Katedra psychologie FSS MU)

Test pro Identifikaci nadání v Matematice (TIM) je nová jednodimenzionální metoda se dvěma paralelními formami, určená pro diagnostiku matematických schopností žáků 3.-5. ročníků ZŠ. Cílem tohoto příspěvku není představit samotný test, ale spíše popsat ty ze statistických postupů použitých při jeho konstrukci, ověřování validity i reliability a tvorbě norem, které nepokládáme za (v České republice) příliš rozšířené. Kromě samotného Raschova modelu (konkrétně PCM) se zaměřím zejm. na způsob "sjednocení" dat z různých studií (se vzorky vybranými z odlišných populací), vyvážení paralelních forem testu, odhad lokálních reliabilit (a tedy posouzení vhodnosti testu pro různé výkonnostní skupiny), tvorbu norem založených na regresi, ověření jednodimenzionality, ověření férovosti pro různé skupiny a využití specifických odpověďových vzorců respondentů k získání dodatečných diagnostických informací. Příspěvek bude založen na konkrétních příkladech analýz a postupů s možností jejich diskuze. Součástí příspěvku je taktéž poster, shrnující základní informace o testu.

Výpočetní modelování výkonu na Iowa Gambling Task: aplikace modelu na data pacientů s Parkinsonovou nemocí
(Mgr. Martin Šmíra | University of Birmingham (School of Psychology))

Iowa gambling task (IGT) je jednou z nejpoužívanějších neuropsychologických úloh. Je zaměřena zejména na odhalování deficitu rozhodovacích procesů u různých klinických populací. Výkon v IGT se obvykle kvantifikuje pomocí tzv. IGT skóru, který je však často kritizován jako přehnaně zjednodušující. IGT je totiž relativně komplexní úlohou, která zahrnuje psychologické procesy jako integrace informací, paměť a samotný rozhodovací proces. Deficit v kterémkoliv z těchto procesů může vést ke slabému výkonu na IGT a tedy i nízkému IGT skóru. Pomocí komplexních modelovacích postupů, narozdíl od IGT skóru, je možné tyto jednotlivé složky výkonu kvanitifikovat. V rámci této studie jsme jeden takový model odzkoušeli na datech ze studie, kde srovnávali výkon na IGT 19 pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) s počátkem v mladém věku s 20 zdravými jedinci. Z! atímco r ozdíly mezi skupinami na úrovni IGT skóru nebyly významné, výsledky výpočetního modelu naznačují, že skupina pacientů s PN má nižší skóry na jednom z kvanifitkátoru modelu a to na prametru zvaném loss aversion (averze ke ztrátě). Závěry studie naznačují, že tyto výpočetní modely mohou být užitečným nástrojem pro hlubší analýzu výkonu na IGT.


Zjišťování účinnosti psychoterapeutických a poradenských intervencí

Garant sekce: Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D. | Katedra psychologie FSS MU
Palčivá otázka: Proč by se psychoterapeuti měli systematicky zajímat o efektivitu své práce? A proč to (často) nedělají?

Monitorování účinnosti v psychoterapii a poradenství v rutinní praxi (Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D. | Katedra psychologie FSS MU)

Ve výzkumu psychoterapie a poradenství se v posledních letech prosazuje tzv. na praxi orientovaný výzkum, jehož cílem je zkoumat proces a efekt psychoterapeutických a poradenských intervencí v podmínkách běžné praxe. V terapeutických a poradenských zařízeních se stále častěji začínají používat softwarové systémy průběžně monitorující efekt nabízené péče (např. OQ-Analyst, CORE Net, FIT). Výzkumy ukazují, že používání zpětnovazebních informací z těchto systémů má pozitivní vliv na účinnost terapeutické a poradenské praxe – pomáhá předcházet deterioraci klientů, snižuje počet předčasně ukončených terapií. V tomto příspěvku budou nastíněny principy fungování těchto systémů, dále budou shrnuty přínosy a negativa rutinního monitorování účinnosti a jeho implementace do praxe. Zmíněny budou také vznikající české adaptace nástrojů určených k monitorování procesu a efektu psychoterapie a poradenství.

Česká adaptace nástrojů CORE-OM a ORS (Mgr. et Mgr. Dana Juhová, Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D. | Katedra psychologie, FSS MU)

V příspěvku představíme vznikající českou adaptaci dvou nástrojů určených k měření efektu psychoterapie, a to Klinické výsledky v rutinním hodnocení - nástroj měření výsledku (Clinical Outcomes in Routine Evaluation - Outcome Measure; CORE-OM) a Škálu měření výsledků (Outcome Rating Scale; ORS). Standardizační studie zatím zahrnuje vzorek 300 respondentů z neklinického výběru a 175 respondentů z klinického výběru pro nástroj CORE-OM a 279 participantů z neklinického výběru a 115 participantů z klinického výběru pro ORS. Psychometrické vlastnosti zjištěné u obou nástrojů jsou zatím až na výjimky uspokojivé. Oba nástroje rozlišují mezi průměrnými skóry neklinického i klinického výběru při vysoké velikosti účinku. Reliabilitu ve smyslu vnitřní konzistence lze hodnotit jako dobrou. Hodnotu koeficientu reliability test-retest mezi 1. a 2. měřením u celkového skóru dotazníku CORE-OM považujeme za adekvátní, u ORS byla relativně nízká. Interkorelace (sub)škál u obou nástrojů dosahovaly většinou středně vysokých až vysokých hodnot. Konvergentní validitu na základě korelace celkového skóru CORE-OM s nástroji ORS, Rosenbergovou škálou sebehodnocení i SCL-90 lze hodnotit jako uspokojivou, u ORS byla korelace celkového skóru s těmito nástroji nižší. V příspěvku také zmíníme koncepce, ze kterých nástroje vychází, a možnosti jejich využití.

Pracovní spojenectví jako prediktor efektu psychoterapie: možnosti jeho měření (Bc. Eva Kočicová | Katedra psychologie FSS MU)

Počátky konceptu pracovní spojenectví/aliance (z anglického working alliance) můžeme hledat v psychodynamické teorii. V posledních desetiletích byl však tento koncept značně rozšířen a zkoumán jako jeden z tzv. společných faktorů (common factors) – tedy prvků, které se vyskytují napříč různými psychoterapeutickými přístupy a které ovlivňují velikost efektu psychoterapie. Náš příspěvek se zaměřuje na jeden z nejvýznamnějších nástrojů určených k měření kvality pracovního spojenectví ve výzkumu i terapeutické praxi: Dotazník pracovního spojenectví - Working Alliance Inventory (WAI, A. O. Horvath 1981, 1984, 1992). Krátce představíme náš současný projekt překladu tohoto dotazníku do češtiny a proces jeho validizace ve spolupráci s Psychosomatickou klinikou v Praze.

Podoby individualizované diagnostiky, individualizované intervence a otázky sledování proměn klienta v čase (na příkladu proměnné „kvalita života“) (Jiří Mareš, prof. PhDr., CSc. | Lékařská fakulta UK v Hradci Králové)

Přehledový referát upozorňuje, že tradiční psychodiagnostika a z ní vycházející intervence se opírají v řadě případů o dotazníky, které nejsou dostatečně citlivé na individuální pocity, názory, životní hodnoty, životní podmínky těch lidí, kteří odpovídají na zadané položky. Ještě složitější je to v případech, kdy psycholog zjišťuje změny v čase, tedy opakovaně sleduje efekty svých intervencí. Vyvstávají dva metodologicky náročné problémy: 1. Jak individualizovat diagnostiku, která staví na dotaznících? 2. Jak změřit změny probíhající v čase, když dochází souběžně ke změnám ve dvou rovinách: změně sledované proměnné (např. v kvalitě života klienta) a změně osobnosti klienta (změnu hodnotí „změněný klient“)? Odpověď na první problém přináší individualizovaná diagnostika, která se začíná používat při výzkumech kvality života lidí. Odpověď na druhou otázku přinášejí dvě teorie: implicitní teorii stability a změny; teorii posunu v jedincově odezvě.


Diagnostika komplexního interpersonálního traumatu u dětí a adolescentů

Garant sekce: Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. | Katedra psychologie FSS MU, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.
Palčivá otázka: V ČR se diagnostika traumatu u dětí a adolescentů podceňuje, nejsou vypracovány diagnostické strategie pro jeho identifikaci. Lze spolehlivě identifikovat dřívější interpersonální trauma, když je v klinickém obraze překryto aktuálními symptomy a komorbidními diagnózami? Jaké je nebezpečí falešných pozitiv?

Specifika diagnostiky rozsahu a závažnosti traumatizace u interpersonálně polyviktimizovaných adolescentních psychiatrických pacientek
(Mgr. Petr Štěpánek, MUDr. Jana Schmidtová, Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. |
Dětská psychiatrická nemocnice Opařany, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.)

U dětí a adolescentů v psychiatrické péči s několika komorbidními psychiatrickými diagnózami je třeba posoudit, zda v minulosti neprožili traumatickou viktimizaci, neboť tato problematika bývá velmi často podceňována a tudíž nesprávně diagnostikována. Řada odlišných komorbidních diagnóz vede k riziku nadměrné léčby s nedostatečným léčebným efektem. Proto je detailní diagnostika rozsahu a závažnosti traumatických zkušeností a jejich dopadů na duševní zdraví dětí a adolescentů je nezbytná k efektivní diagnostické a terapeutické práci. V příspěvku představíme zkušenosti s diagnostickými metodami používanými při práci s adolescentními pacienty hospitalizovanými v DPN Opařany, které nám slouží k přesnější identifikaci mnohočetného interpersonálního vývojového traumatu: klinické pozorování, dotazníkové metody (Dotazník Traumatických událostí ETI-SR, ! Dotazník rodičovského týrání), projektivní metody (TAT), polostrukturované rozhovory (inspirované studiemi Nepříznivých zkušeností v dětství - ACE a Polyviktimizace).

Deprese a suicidalita u hospitalizovaných adolescentních pacientek s mnohočetným interpersonálním traumatem (MUDr. Jana Schmidtová, Mgr. Petr Štěpánek, Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., Prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD. | Dětská psychiatrická nemocnice Opařany, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.)

V původní, tři roky trvající výzkumné studii jsme zkoumali 95 hospitalizovaných adolescentních pacientek s traumatem (věk 12-17 let) zařazených do psychoterapeutického programu v DPN Opařany. V příspěvku se zaměřujeme na vztah mezi jejich depresivním prožíváním se suicidálními tendencemi a povahou, intenzitou a rozsahem jejich traumatických zkušeností. Míra traumatizace byla odhadována na základě analýzy zdravotnické dokumentace a zkoumána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s dívkami a jejich pečovateli. Dívkám byly dále prezentovány dotazníky zaměřené na trauma (např. Dotazník Traumatických událostí), identifikující míru depresivního prožívání (CDI) a suicidálního rizika (CASPI). Většina pacientek ve výzkumném souboru zažila v dětství minimálně jednu traumatickou událost. V souboru byla identifikována skupina mnohočetně traumatizovaných pacientek, která v! ykazovala statisticky významně vyšší úroveň depresivního prožívání a suicidálního rizika ve srovnání s méně závažně traumatizovanými dívkami. Výzkum ukázal, že zvyšující se počet prožitých traumatických zkušeností vede k nárůstu depresivní symptomatiky a současně zvyšujícímu se suicidálnímu riziku.

Projevy traumatu v příbězích evokovaných Tematicko-apercepčním testem u adolescentních pacientek s mnohočetným interpersonálním traumatem (Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., Prof. PhDr. Tomáš Urbánek, PhD., Mgr. Petr Štěpánek, MUDr. Jana Schmidtová, Mgr. Markéta Klinková)

Příběhy dívek s vývojovým traumatem a dívek bez psychiatrické symptomatologie evokované TAT byly posouzeny s využitím skórovacích systémů interpersonální decentrace a afektivní škály. Dále jsme provedli obsahovou analýzu se zaměřením na disociativní fenomény. Soubor tvořilo a) 11 dívek, které byly dlouhodobě vystaveny vývojově nepříznivým traumatickým událostem interpersonální povahy, b) 11 dívek, jejichž traumatická zkušenost neměla chronický charakter, c) 11 dívek, které nebyly v psychiatrické nebo psychologické péči. Traumatizované dívky z obou podsouborů ve srovnání s dívkami bez traumatické symptomatologie vykazovaly nižší skór interpersonální decentrace. Chronicky traumatizované dívky vyprávěly příběhy, v nichž dominovaly vztahy mezi rodiči a vztahy mezi nesezdanými páry. Příběhy traumatizovaných dívek byly méně propracované a vyskytovalo se v nic! h více s exuálně a agresivně zabarvených témat. Oběma traumatizovaným skupinám dívek musela být původní instrukce modifikována do dialogické podoby, neboť jejich prvotní reakce na podněty TAT byly doprovázeny emocemi, které omezovaly diagnostické použití testu. Jejich příběhy byly rovněž méně koherentní a více fragmentované a vyskytovaly se v nich neobvyklé verbalizace. Emoce postav příběhů byly místy pojmenovány, avšak dále nerozpracovány.


Školní sebepojetí a úspěch ve škole

Garant sekce: PhDr. Michal Čerešník, PhD. | Katedra pedagogickej a školskej psychológie, Pedagogická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Palčivá otázka: Ukazuje se, že školní sebepojetí je důležitým faktorem, který ovlivňuje žákův školní výkon a spoluutváří celkové sebepojetí dítěte. Proč se tedy tomuto tématu v rámci poradenské praxe nevěnuje více pozornosti?

Školské sebapoňatie detí vo veku 10 až 15 rokov. Návrh nových noriem metódy SPAS (PhDr. Michal Čerešník, PhD.)

V príspevku prinášame našu predstavu o možnosti modernizácie noriem metódy SPAS (Dotazník sebapoňatia školskej úspešnosti detí). Pôvodná štandardizácia metódy prebehla ešte v roku 1987. Vek týchto noriem a potreba reformulácie niektorých položiek (najmä v slovenčine) boli kľúčovými dôvodmi, ktoré nás viedli k zberu dát na reprezentatívnej vzorke detí vo veku 10 až 15 rokov (viac ako 1800 detí), pre ktorú je táto metóda určená. Pri návrhu noriem vychádzame z pôvodného konceptu Matějčeka a Vágnerovej (1992), ktorý/ktorá sú autorom a autorkou českej a slovenskej štandardizácie. Rešpektujeme nimi vytvorené kohorty vzťahujúce sa k veku a pohlaviu. Našu aktivitu považujeme za potrebnú z dôvodu malého počtu diagnostických nástrojov v oblasti poznávania školského sebapoňatia detí.

Školské sebapoňatie detí v systéme nižšieho sekundárneho vzdelávania. Porovnanie intaktných detí a detí so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami (PhDr. Michal Čerešník, PhD.; PhDr. Viktor Gatial, PhD. | Katedra pedagogickej a školskej psychológie, Pedagogická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre)

V príspevku prinášame komparáciu školského sebapoňatia intaktných detí a detí so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami v systéme nižšieho sekundárneho vzdelávania. Deti so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami nediferencujeme. Zaraďujeme sem hlavne deti so špecifickými poruchami učenia, ale aj deti s Aspergerovým syndrómom, ADHD, poruchami správania a pod. Ako metódu diagnostiky sme použili SPAS (Dotazník sebapoňatia školskej úspešnosti detí) od Matějčeka a Vágnerovej (1992), ktorý/ktorá sú autorom a autorkou českej a slovenskej štandardizácie. Použili sme jeho inovovanú formu (Čerešník, 2013). Výsledky analýzy poukazujú na významné rozdiely v sledovaných indikátoroch školského sebapoňatia medzi sledovanými skupinami. Tento poznatok je v súlade so zisteniami Vágnerovej, Matějčeka a kol. (2006) o horšom školskom sebapoňatí detí so špecifickými výcho! vno-vzdel ávacími potrebami.

Školské sebapoňatie detí v systéme nižšieho sekundárneho vzdelávania. Porovnanie slovenských a rómskych detí
(PhDr. Michal Čerešník, PhD.; PhDr. Miroslava Čerešníková, PhD. | Katedra pedagogickej a školskej psychológie, Pedagogická fakulta a Ústav romologických štúdií, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre)

V príspevku prinášame komparáciu školského sebapoňatia slovenských a rómskych detí v systéme nižšieho sekundárneho vzdelávania. Ako metódu diagnostiky sme použili SPAS (Dotazník sebapoňatia školskej úspešnosti detí) od Matějčeka a Vágnerovej (1992), ktorý/ktorá sú autorom a autorkou českej a slovenskej štandardizácie. Použili sme jeho inovovanú formu (Čerešník, 2013). Výsledky analýzy poukazujú na významné rozdiely v sledovaných indikátoroch školského sebapoňatia medzi sledovanými skupinami. Ak vychádzame z predpokladu, že väčšina rómskych detí pochádza zo sociálne znevýhodneného prostredia, potom tieto deti patria medzi deti so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami (podľa zákona č. 245/2008). Horšie školské sebapoňatie rómskych detí preto nie je prekvapivým výsledkom. Najmä vo vzťahu k možnej subdeprivačnej alebo deprivačnej skúsenosti založenej na! nedostat ku podnetov vedúcich k saturácii fyziologických, sociálnych a psychických potrieb.

Vnímaná akademická účinnost žáků středních škol
(Mgr. et Mgr. Jana Draberová | FFUK, katedra psychologie)

Koncept vnímané akademické účinnosti, který rozšiřuje teorii vnímané osobní účinnosti Alberta Bandury, je významným činitelem ovlivňujícím školní úspěšnost studentů. Dosavadní výzkumy ověřily zásadní vliv vnímané akademické účinnosti na oblast motivace studentů, jejich zájmů, zvládání stresu a nabývání kognitivních kompetencí. Záměrem prezentovaného projektu je vytvoření diagnostického nástroje pro zjištění úrovně vnímané akademické účinnosti žáků středních škol v České Republice v konkrétním vyučovacím předmětu. Zmíněný nástroj by měl sloužit učitelům, psychologům a dalším pedagogickým pracovníkům k získání takových informací o studentech, na jejichž základě mohou být učiněny změny, které pomohou studentům při vyrovnávání se s nároky vzdělávání. Projekt je podporován Grantovou agenturou UK.


Dynamické testování

Garant sekce: PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. | Katedra psychologie FF UK; DYS-centrum Praha
Palčivá otázka: Co nabízí dynamické testování psychologické poradenské praxi? Proč není dynamické vyšetření v praxi více užíváno, když už si našlo tolik příznivců - v čem tkví problém?

Dynamické testování (PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D.)

Příspěvek uvede hlavní principy dynamického vyšetření, jeho teoretická východiska, vymezí odlišnost dynamického vyšetření od tradičních standardizovaných, tzv. statických metod a poukáže na využitelnost dynamického vyšetření v psychologické poradenské praxi. Současně budou představeny metody dynamického vyšetření dostupné v současné době v České republice (LPAD R. Feueresteina, baterie testů D. Tzuriela), včetně jediné metody, jež byla pro ČR cíleně lokalizována (Dynamické testování kognitivních funkcí u dětí - ACFS autorky C. Lidz). Jedná se o metodu zaměřenou na zmapování kognitivních funkcí důležitých pro osvojení trivia na počátku školní docházky, jak ji definuje sama autorka. V příspěvku budou také zmíněna data získaná z lokalizace metody ACFS, jež poukazují na její validitu a využitelnost v českém prostředí. Ačkoli ACFS nemá tradiční normy, v rámci lokalizace bylo metodou vyšetření bezmála 400 dětí předškolního věku a data získaná z těchto vyšetření přinesla pozoruhodné údaje o využitelnosti metody pro intaktní i klinickou populaci. Mimo to byla skupina dětí vyšetřena tradičním způsobem administrace metody a srovnatelná skupina byla vyšetřena metodou bez použití tzv. intervenční fáze. Výsledky jednoznačně potvrdily výtěžnost metody ACFS při práci s klienty a popřely argument, že prosté opakování administrace subtestů vede k učení a tedy zlepšení výkonů probandů.

Jak (ne)zachytit změnu v diagnostickém a intervenčním procesu (Mgr. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D. | Katedra psychologie FF UK)

Tímto příspěvkem se hlásím k sekci orientované na tzv. dynamické vyšetřování. Cílem příspěvku je představit a diskutovat možnosti a konkrétní postupy pro zachycení změn, které přináší diagnostická a intervenční práce v poradenském procesu. Ve svých teoretických východiscích se příspěvek obrací k tzv. sociokulturním přístupům ke studiu myšlení a poznávacích procesů, těží (zdánlivě zastarale) z odkazů původně ruské tradice tzv. kulturně historického přístupu a jejích ohlasů v evropské psychologii druhé poloviny dvacátého století. Příspěvek představí myšlenkový rámec, ve kterém je o hodnocení výkonu (zejména výkonu v oblasti poznávacích procesů) uvažováno jako o hodnocení kapacity dítěte rozvíjet se a učit se novému. V návaznosti na vysvětlení výchozího myšlenkového rámce budou představeny a následně diskutovány konkrétní postupy, které lze využít v rámci poradenského procesu a intervenčních postupů poradenského psychologa. Zvláštní důraz bude kladem na postupy označované jako „dynamické“ (dynamické vyšetřování, hodnocení potenciality učit se apod.).

LPAD - dynamické vyšetření učebního potenciálu a jeho využití ve školním poradenském centru
(Mgr. Daniela Pokorná | SPC při FMŠ Arabská, Praha 6; ZŠ Nedvědovo náměstí Praha 4)

Příspěvek bude ve své první části podrobněji popisovat jednu z metod dynamického vyšetření - LPAD (Learning Propensity Assessment Device) izraelského autora R. Feuersteina. V druhé části pak seznámí posluchače se zkušeností s využíváním této metody v prostředí běžné pražské základní školy. V průběhu dvou let bylo vyšetřeno ve škole přes 30 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě výsledků vyšetření bylo možno stanovit a s učiteli i rodiči prodiskutovat krátkodobé i dlouhodobé cíle a naplánovat vhodnou intervenci. Výsledky vyšetření byly také podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu. Dvouletá zkušenost ukazuje, že dynamické vyšetření může být vhodnou volbou pro diagnostiku ve školních poradenských pracovištích, protože umožňuje rychlou a účinnou nápravu a efektivní spolupráci školy, rodiny i odborníků.

Představení dynamického vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku D. Tzuriela
(Mgr. Zuzana Bodnárová | DYS-centrum Praha o.s.)

Příspěvek představí zkoušky dynamického vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku autora D. Tzuriela a její využití v psychologické a speciálně-pedagogické poradenské práci. Teoretická východiska metody čerpají z myšlenek L. S. Vygotského a R. Feuersteina. Vyšetření je zaměřeno na hledání možností dítěte, které je možné dále rozvíjet prostřednictvím intervence. Dalším důležitým aspektem práce s dítětem je sledování významu a dopadu různých výukových strategií a pracovních postupů nabízených dítěti jako podpora při plnění rozličných úloh. Dynamické vyšetření R. Tzuriela obsahuje sedm baterií testů, které sledují úroveň analogického myšlení, pravo-levé a prostorové orientace, seriality, verbálních schopností, paměti a využívání myšlenkových operací. Práce probíhá ve sledu, který je pro dynamické vyšetření typický, tedy pretest – intervence – posttest. D. Tzuriel představil tyto zkoušky na zatím jediném konaném workshopu v České republice v roce 2014, od té doby jsou využívány několika málo odborníky.



© 2015 | Konference Psychologická diagnostika Brno
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
Joštova 10, 602 00 Brno
PDB2015@fss.muni.cz | +420 549 494 616

Konference na Twitteru